EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
02.08.2018

PŘÍPRAVY NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2021–2027 JSOU V PLNÉM PROUDU

Koncem května zveřejnila Evropská komise (EK) první návrhy legislativních opatření pro programové období 2021–2027. Následně 15. června uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) už třetí Kulatý stůl k budoucnosti kohezní politiky. Zástupci EK a MMR na něm představili chystané novinky a změny.


Předně dojde ke snížení podílu výdajů na kohezní politiku a také na společnou zemědělskou politiku, a to ve prospěch jiných témat (bezpečnost, řešení migrace, výzkum a vývoj nebo studijní výměny). Finanční alokace (národní obálka) pro ČR se sníží, v běžných cenách zřejmě o 13 % oproti současnému období 2014–2020 na 20,1 mld. EUR. V přepočtu na obyvatele však zůstává ČR stále na jednom z předních míst mezi státy EU.

K posunům dochází v územním pohledu regionální politiky. Zatímco některé regiony posílily svou hospodářskou pozici a dostaly se tak do kategorie tzv. přechodových, příp. vyspělejších regionů, naopak některé regiony zejména z jihu Evropy se propadly zpět mezi tzv. méně rozvinuté (téměř celé Řecko, jižní regiony Španělska a Itálie). V ČR spadá v tuto chvíli mezi tzv. vyspělejší regiony Hl.m. Praha a mezi přechodové regiony pak NUTS II Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod. Tento vývoj může regionálně omezit dostupnost některých typů podpory.

Nepříznivou novinkou je snížení míry podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to ze současných 85 % na 70 % pro méně vyspělé regiony, z 60 % na 55 % pro přechodové regiony a z 50 % na 40 % pro vyspělejší regiony. V případě Fondu soudržnosti klesne míra podpory z 85 % na 70 %. Toto opatření zvýší nároky na spolufinancování z národních zdrojů.

Co se týká tematického zaměření kohezní politiky po roce 2020, EK navrhuje snížení počtu cílů (nově se nazývají „cíle politiky“) ze současných jedenácti na pět. Budou se věnovat inovacím, čistým energiím, dopravní a informační infrastruktuře, sociálním tématům a integrovanému místnímu rozvoji.

Za účelem snazšího čerpání navrhuje EK větší využívání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních sazeb. Zjednodušené vykazování by se mohlo např. plošně týkat všech projektů s celkovými náklady do 200 tis. EUR. Obdobné zjednodušení navrhuje EK i v oblasti DPH, do 5 mil. EUR celkových způsobilých výdajů by byla DPH uznatelným výdajem a nad tuto hranici neuznatelným.

Nově již nebudou stanovena konkrétní pravidla pro investice vytvářející výnosy (tj. dojde ke zrušení článku 61 stávajícího Obecného nařízení) a tzv. velké projekty nebudou podléhat notifikaci EK. Měl by být také významně snížen počet kontrol a auditů a naopak více rozšířena zásada jediného auditu.

Na české straně nyní probíhá příprava tzv. Rámcové pozice ke zveřejněným návrhům EK, která by měla být hotova do konce července. Následně se předpokládá řada jednání mezi ČR a EK na bilaterální i multilaterální úrovni o podobě nové hození politiky po roce 2020, zatím bez konkrétního harmonogramu.

Mgr. Ladislav Kučera

13.07.2018

Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek za rok 2017

Koncem května 2018 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční zprávu o stavu veřejných zakázek za rok 2017. Vzhledem k tomu, že rok 2017 byl prvním rokem účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, neopomnělo ministerstvo v hodnocení zdůraznit velkou podporu odborné i laické veřejnosti prostřednictvím intenzivní školící kampaně, která probíhala v průběhu celého roku. Zpráva podává informace o srovnáních statistických výstupů za uplynulé roky, ale současně upozorňuje na faktory, které tyto hodnoty ovlivňují.


Rok 2017 přinesl výrazný nárůst celkového trhu veřejných zakázek o téměř 75 mld. Kč na 559 mld. Kč. Převládajícím druhem zadávacího řízení bylo, jak po minulé roky, otevřené řízení s podílem 69 % na celkovém finančním objemu zakázek veřejných zadavatelů evidovaných v ISVZ.

Jako velice pozitivní je zdůrazněn pokles použitých JŘBU z 10 % na 5 %. JŘBU patří totiž v rámci kontrolních zjištění NKÚ nebo dozorových činností UOHS mezi jedno z nejrizikovějších řízení, zejména z důvodu jeho nezákonného využívání.

K nejzávažnějším pochybením, které zjistilo NKÚ v roce 2017, patří zejména zadávání zakázek bez otevřené hospodářské soutěže, netransparentní a bez smluvního vztahu realizované přímé nákupy a účelové dělení předmětu zakázky.

Výzvy, kterým musí čelit trh veřejných zakázek v roce 2018, jsou pak spojovány zejména s povinnou elektronizací veřejných zakázek.

Mgr. Ing. Martina Cirbusová, Ph.D.

Zdroj: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravy-a-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk/Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek

09.07.2018

OČEKÁVANÉ DOTACE NA VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE JSOU TADY

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo výzvy do tří programů – Potenciál, Aplikace a Inovace. Výzvy jsou určeny především malým a střením podnikům (MSP). Velké podniky mohou čerpat jen na spolupráci MSP, či na projekty s významným dopadem na životní prostřední. Příjem žádostí začíná od konce srpna a bude probíhat celý podzim. Budou podpořeny jak investice (Potenciál, Inovace), tak provozní výdaje (Aplikace). 


Pro výzvu V. programu Potenciál je připraveno 1,3 mld. Kč. Z programu je možné vybavit vlastní vývojová centra či založit nová. Typickými výdaji jsou nákupy strojů a zařízení, ale též nákup pozemků (do 10 % rozpočtu), staveb (do 40 %) a nehmotného majetku – softwaru (do 50 %). Výše dotace je 50 % bez ohledu na velikost žadatele. Žádosti se přijímají od 1. 10. do 15. 1. 2019.

Program Aplikace se zaměřuje na samotný výzkum a vývoj (VaV) nových produktů, materiálů, technologií a služeb. Hradit lze mzdy včetně odvodů výzkumných pracovníků, náklady na nástroje, přístroje a vybavení v podobě odpisů, smluvní výzkum, licence, poradenské služby VaV, režijní náklady (osobní náklady na řízení a administrativu) a ostatní provoz (materiál a dodávky). 

Veškeré výdaje musí být neinvestičního charakteru. Alokace pro výzvu VI. je 1,6 mld. Kč. Výše dotace je ovlivněna velikostí podniku, typem podporované aktivity (průmyslový výzkum lépe dotován) a účinnou spoluprací. Pro malé podniky žádající v konsorciu může být dotace až 70 %. Klíčem k dotaci je novost tématu, jeho tržní uplatnění, odbornost žadatele a externí spolupráce. Výzva bude otevřena od 28. 8. do 17. 12.

Pokud již VaV proběhl a budete inovované produkty či procesy zavádět do výroby, pak je připraven program Inovace. Z programu bude podpořen nákup strojů a zařízení, výdaje na stavbu (do 20 % z výdajů na stroje a zařízení), pořízení projektové dokumentace, nákup softwaru a dat (do 50 % rozpočtu) a práv k užívání duševního vlastnictví. 

Ve výzvě V. je alokováno 2,7 mld. Kč. Dotace je vypočítána s ohledem na velikost žadatele, pro malý podnik 45 %, střední 35 % a velký 25 % z rozpočtu. Termín pro příjem žádosti je stanoven od 26. 9. do 27. 11. Výzva bude průběžná, proto s přípravou žádostí neváhejte. 

Mgr. Lucie Homoláčová

04.07.2018

Nová pravidla pro používání Národního elektronického nástroje

Ministryně pro místní rozvoj vydala dne 18. 6. 2018 nová pravidla pro používání Národního elektronického nástroje (dále jen NEN). Povinnost využívat NEN byla stanovena Vládou ČR už v červnu 2017, pro centrální orgány státu je účinná od 1. 7. 2018. Jak dokument pomáhá dotčeným subjektům při práci v systému NEN?


Dokument vykládá základní pojmy, vymezuje NEN včetně funkcionalit i základní práva a povinnosti různých subjektů pohybujících se v systému. Otazníky nevzbuzuje ani tak výklad jednotlivých pravidel, jako názvosloví používané v pravidlech.

A to zejména při rozlišení zadávacího postupu, zadávacího řízení, zadávání a zadání. Byť se zrovna jedná o pojmy zásadní, přehlednějšího výkladu se v pravidlech nedočkáme. Autoři sice odkazují na přílohu, ta ale není bez výkladu nějak vypovídající.

Z pravidel lze vyložit, že zadávací postupy (dle části 4 pravidel) by měly být všechny postupy, které se odehrávají v NEN. Pro tyto postupy by v pravidlech měly být nastaveny parametry tak, aby jejich realizace odpovídala požadavkům právních předpisů v oblasti veřejných zakázek. Výčet postupů je ale mnohem širší než vymezená zadávací řízení.

Popis zadávacího řízení kopíruje dikci zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

Zadávání by pak mělo být vykládáno jakožto úkon zadávacích postupů, který není samotným zadávacím řízením (např. evidence názvu veřejné zakázky).

No a konečně zadání, kterým je rozuměno uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem. Zde nutno podotknout, že by uživatel lingvisticky spíše očekával, že zadání bude jakýkoliv výsledek zadávání. Autoři zde ale následovali legislativní vymezení odpovídající pojmu zadání veřejné zakázky (dle §2 ZZVZ).

Mgr. Ing. Martina Cirbusová, PhD.

28.06.2018

Autorizovaný technický dozor – novela stavebního zákona

Poslední novela stavebního zákona je účinná už půl roku. Přinesla několik důležitých změn, jedna z nich se týká technického dozoru, který nově musí být v případě staveb financovaných z veřejných rozpočtů autorizovaný. Rozsah staveb, pro které novinka platí, se doposud hledal. Je totiž nečekaně široký.


Změnu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) zavedl zákon č. 225/2017 Sb. Změna je účinná od 1. 1. 2018. Osoba oprávněná vykonávat technický dozor stavebníka musí podle novely v případě staveb financovaných z veřejných rozpočtů nově splňovat kvalifikační předpoklad tzv. autorizovaného technického dozoru podle zákona č. 360/1992 Sb.

Tato změna je obhajována důrazem na důslednější ochranu veřejných financí. Tomu asi nelze vytknout špatný úmysl. Stavbou financovanou z veřejných rozpočtů se pak podle výkladu rozumí též stavby privátních subjektů spolufinancované z národních nebo evropských dotačních programů. Změna se pak v důsledku týká nejen staveb zahájených po 1. 1. 2018, ale rovněž staveb v tomto čase již realizovaných.

Pokud stavebník poruší svoji povinnost tím, že nezajistí autorizovaný technický dozor, dopustí se přestupku podle § 178 odst. 2 písm. k) stavebního zákona a lze mu uložit pokutu do 200 000 Kč. Povinnost autorizovaného technického dozoru se týká ale pouze staveb vymezených stavebním zákonem. Udržovací práce ani terénní úpravy takovými stavbami nejsou.

Mgr. Ing. Martina Cirbusová, Ph.D.