EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
11.06.2018

Elektronizace zadávání veřejných zakázek

Národní elektronický nástroj (dále „NEN“) je novým prostředkem pro zadávání veřejných zakázek. Centrální orgány státu jej musí používat od 1. 7. 2018, ostatní zadavatelé pak „až“ od 18. 10. 2018. Kde se vzal, jaké má funkcionality a jaké mohou být jeho výhody?


Povinnost elektronizace veřejných zakázek vyplývá z evropských směrnic. V Česku se promítla v podstatě do trojice větších nástrojů. Prvním z nich je NEN spuštěný do ostrého provozu 1. 8. 2015. Dalšími jsou Individuální elektronické nástroje, které jsou provozovány soukromými společnostmi. Třetí kategorií pak byla tzv. e-tržiště, jejichž činnost byla ale po 30. 6. 2017 ukončena.

NEN je komplexní elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí pro všechny kategorie veřejných zakázek a všechny kategorie zadavatelů. Jednak kopíruje funkcionality e-tržišť, navíc ale přidává řadu dalších, např. registr smluv, dynamický nákupní systém, apod.

Se systémem NEN jsou v současné době spojovány zejména nelichotivá označení jako nefunkční, zastaralý, pomalý, předražený atd. To, co se ale už tak často nezmiňuje, je potenciál, který by NEN mohl a měl mít. Sjednocení roztříštěnosti nástrojů pod jeden centrální usnadní dodavatelům i zadavatelům práci při administraci zakázek, státu pak ušetří finanční prostředky. Kontrolní orgány se můžou koncentrovat na jednoho správce systému, tím pádem mohou zohlednit potřeby jak zadavatelů, tak dodavatelů.

Jako jednu z nejpřínosnějších vlastností lze vnímat propojení s ostatními složkami e-Governmentu. Například napojení na rejstříky, které může současné složité pořizování a dokládání výpisů nahradit ověřovacími úkony přímo v systému. Stejně funkčně by mohl být NEN propojen s Evidencí skutečných majitelů.

Mgr. Ing. Martina Cirbusová, Ph.D.

05.06.2018

NA OBZORU VLNA DOTACÍ PRO PODNIKATELE

Po téměř roční odmlce přichází Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) s další vlnou dotací pro podnikatele. Jen v červnu budou vyhlášeny výzvy s alokací přes 17 mld. Kč, další minimálně 4 mld. Kč se budou rozdělovat na podzim. Jaké programy jsou k mání? A jaké budou jejich nejdůležitější parametry?


Výzkum, vývoj a inovace si rozdělí 6 mld. Kč

Vybavení pro vlastní vývoj podpoří 1 mld. Kč program Potenciál. Velkým podnikům nabídne ale jen zlomek. Úspěšnost v programu záleží na prokázání odbornosti a zkušenosti řešitelů. Novinkou bude možnost požádat v konsorcium podniků. Žádosti se přijímají od 1. 10. do 3. 1. 2019.

Program Aplikace se zaměřuje na samotný výzkum nebo vývoj (VaV). Letos rozdělí 1,6 mld. Kč. Velké podniky však musí mít projekt s efektem na životní prostředí, případně účinnou spolupráci s menším podnikem. Klíčem k dotaci je novost tématu, jeho tržní uplatnění, odbornost žadatele a externí spolupráce. Výzva bude otevřena od 28. 8. do 15. 12.

Zavádění výsledků VaV do praxe podpoří program Inovace, a to 2,7 mld. Kč. Velkým podnikům ale podpoří jen projekty zaměřené na ochranu klimatu nebo nízkouhlíkové technologie. Termín pro žádosti bude od 26. 9. do 27. 11. Výzva bude průběžná, tedy kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Vyhlášeny budou také programy Spolupráce – Klastry, Partnerství znalostního transferu, Služby infastruktury. Na podzim pak budou vyhlášeny Inovační vouchery a zajímavý program Proof of Concept, který podporuje ověření výsledků VaV před jejich uplatněním v praxi.

Ještě více dotací pro energie – úspory, sítě i OZE

Takřka jakékoliv opatření snižující spotřebu podporuje program Úspory energie. Nová výzva s 6 mld. Kč bude otevřená od 2. 7. do 29. 4. 2019. Podmínky budou měkčí, a to i pro velké podniky. Příprava žádostí se zjednodušší a zlevní. Specifická výzva pak samostatně podpoří 100 mil. Kč Energeticky efektivní budovy.

Pro provozovatele systémů zásobování teplem je určen program Úspory energie v SZT. Očekávaná průběžná výzva nabídne 1 mld. Kč, a to mezi 11. 6. a 31. 3. 2019.

Program Smart Grids I. je určen také pro provozovatele lokálních distribučních soustav elektřiny. Čtyři letošní výzvy podpoří částkou 800 mil. Kč spolehlivost sítí a osazení různých technických prvků. Žádosti se přijímají od 29. 6. do 19. 12.

Na podzim se pak očekávají výzvy se 400 mil. Kč v programu Obnovitelné zdroje energie s dotacemi na vyvedení tepla, biomasové zdroje a malé vodní elektrárny.

Budou i bestsellery pro malé a střední podniky

Oblíbený program Nemovitosti podporuje přestavby brownfieldů na objekty k podnikání. Program nabídne „pouze“ 1,4 mld. Kč, hodnocení projektů se navíc zpřísní. Žádosti se budou přijímat od 22. 10. do 22. 5. 2019 a budou hodnoceny průběžně.

Jistým překvapením je na poměry OP PIK zájem o program Technologie omezený na Průmysl 4.0, tedy digitalizaci výroby. V jarní výzvě bylo podáno 134 žádostí o 924 mil. Kč. Na podzim se tak nabídka dotací zopakuje, stejně jako v mikrovariantě pro začínající podnikatele.

Naopak program Školicí střediska trpí nezájem. Ve dvou předchozích výzvách bylo podpořeno jen 70 projektů celkovou dotací 191 mil. Kč. Mezi 15. 8. a 30. 5. 2019 bude možné podat další žádosti, alokace bude 400 mil. Kč.

I pro velké podniky jsou pak určeny 2 mld. Kč ve výzvách ICT a sdílené služby. Mezi koncem srpna a května 2019 budou podniky žádat o podporu center sdílených služeb a datových center. Očekávaná aktivita vývoje nových IT řešení bude vyhlášena až v zimě po té, co bude neutralizována kolize pravidel veřejné podpory s minulými výzvami, a to společně s novou aktivitou ICT v podnicích zaměřené na pořízení IT technologií.

Ing. Dalibor Pituch

30.05.2018

Quo vadis OP PIK?

Na konci letošního srpna dospěje programové období 2014-2020 do svých dvou třetin. Jak si aktuálně stojí nejvýznamnější dotační program pro podnikatele, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)? Kolik financí v něm ještě zbývá a podaří se státu rozdělit je všechny?


OP PIK nabízí příjemcům cca 114 mld. Kč. V dosud vyhlášených výzvách už nabídnul 108 mld. Kč (95 %), žadatelé projevili zájem o necelých 90 mld. Kč (79 %). Tím dobrá čísla končí. Projektů s právním aktem, tedy zasmluvněných příjemců, má OP PIK ve finančním objemu pouze 33 mld. Kč (29 %), reálně vyplacených je pak tristních 8 mld. Kč (7 %).

Energie u dna, inovace na špici

Nejhorší situace je v prioritní ose (PO) 3 zaměřené na energie. K dispozici je 33 mld. Kč, proplaceny byly jen 2 % a v právním aktu je dalších 12 %. A to přesto, že ve výzvách bylo již 40 mld. Kč. Překvapivý je zájem o podporu fotovoltaických elektráren, ve dvou výzvách bylo podáno 627 žádostí o 1,4 mld. Kč. Zcela propadly dotace zaměřené na energeticky efektivní budovy nebo úpravu biometanu. Žadatele odrazuje zejména složitá a drahá příprava žádostí.

Zdánlivě lepší je situace v PO 4, proplaceny jsou již 4 % z její alokace 20 mld. Kč. Část již vyplacených dotací však budou muset příjemci zřejmě vracet. V programu ICT a sdílené služby došlo k jejich vyplacení na mzdy stávajících IT vývojářů, které se dodatečně ukázalo jako neoprávněné. Fiasko pak zatím představuje program Vysokorychlostní internet se 14 mld. Kč, kde se nepodařilo překonat legislativní bariéry, a první výzva nedokázala podpořit jediný projekt.

Velký zájem je o dotace pro malé a střední podniky v PO 2. Alokace 24 mld. Kč je aktuálně proplacena ze 14 %, další takový díl je v rozhodnutých žádostech. Některé oblíbené programy se blíží svému vyčerpání, např. v Nemovitostech je rozhodnuto 75 % prostředků. Jiné však zaostávají, též vinou složitých podmínek programů a pravidel veřejné podpory. Třeba program Školicí střediska dokázal dosud zazávazkovat pouze 8 % financí a část jeho alokace tak byla přesunuta jinam.

Premiantem je PO 1 s dotacemi na výzkum, vývoj a inovace. Z 37 mld. Kč dokázal proplatit sice jen 7 %, celkových 45 % však už má v právním aktu. To je s ohledem na projekty s delší dobou realizace skvělý výsledek. U trojice nejpopulárnějších programů Aplikace, Potenciál a Inovace si příjemci zazávazkovali už téměř 60 % alokace.

Přijdeme o desítky miliard?

Jak si tedy stojí OP PIK? Není to žádná sláva. Česko si pro OP PIK nastavilo finanční plán. Alokace na daný rok může být dle pravidla n+3 čerpána jen po tři následující roky. Co se nestihne vyčerpat, stát nenávratně ztratí. V grafu níže je alokace znázorněna modrými plochami. Pravidlo n+3 je vyjádřeno červenou linií. Černá křivka značí objem proplacených dotací, musí tedy být v modré ploše nad červenou linií.

Do konce letošního roku se rozhodne, zda si OP PIK udrží celou svoji alokaci, nebo o část přijde. I s technickou pomocí bylo ke konci dubna proplaceno 11,5 mld. Kč. Od konce 2017 je to přírůstek 3,5 mld. Kč. Tohle tempo ale nestačí. Do konce 2018 totiž musí OP PIK proplatit a certifikovat dalších 20 mld. Kč, tedy ztrojnásobit dosavadní objem.

To se však s ohledem na dosavadní vývoj nejeví jako pravděpodobné. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice může přistoupit k dílčím opatřením, např. dalším realokacím z problematických programů a prioritních os, celý rozpočet OP PIK ale nezachrání. Tyto problémy pak oslabí pozici Česka při vyjednávání o financích pro příští programové období 2021-27.

Ing. Dalibor Pituch

Zdroje:

  • Sledování čerpání alokace OP PIK, 18. 5. 2018
  • Čtvrtletní zpráva o implementaci ESI fondů v České republice
  • Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020
10.05.2018

„Nové“ investiční pobídky: přinesou žádoucí změny?

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR rozeslalo koncem dubna do tzv. meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovanou legislativní úpravou by došlo k významné změně systému investičních pobídek v České republice, který je - zcela objektivně řečeno - ve své současné podobě již zastaralý a neodpovídá aktuálním požadavkům a potřebám ekonomiky. Jaké hlavní novinky si MPO pro investory připravilo?


Co se týká investičních pobídek v oblasti technologických center a center strategických služeb, návrh novely zákona počítá mj. se zachováním požadavku na tvorbu nových pracovních míst, která se však budou vztahovat již pouze na provozovnu a nikoliv na celou obchodní společnost. Nově budou umožněny i zkrácené pracovní úvazky a rovněž zaměstnávání dlouhodobě pobývajících rezidentů. Dojde také k rozšíření hmotné podpory pracovních míst a ke změnám limitů u strategických investiční akcí.

Naopak, k významnému zpřísnění podmínek má dojít v případě investičních akcí ve výrobě. Zatímco ve stávajícím systému jsou podporovány všechny druhy výrob v odvětvích zpracovatelského průmyslu, nově hodlá stát podporovat pouze odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Samo MPO zároveň přiznává, že onu „vyšší přidanou hodnotu“ ve výrobě nebylo možné jednoznačně a zcela transparentně definovat. Nové podmínky jsou nakonec založené na kombinaci 3 faktorů: úroveň mezd zaměstnanců, vzdělání zaměstnanců a počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Investiční pobídku tak bude moci získat pouze investor, který zajistí, že:

  1. alespoň 80 % jeho zaměstnanců v provozovně/místě realizace investiční akce bude mít sjednánu hrubou mzdu nejméně ve výši krajského průměru a
  2. alespoň 10 % zaměstnanců bude mít VŠ vzdělání nebo bude mít uzavřenou smlouvu s výzkumnou organizací nebo vysokou školou v oblasti aktivit VaV a podíl VaV pracovníků v místě realizace investiční akce bude minimálně 2 % z celkového počtu zaměstnanců.      

Zní to poněkud složitě a v praxi určitě vyvstane spousta dotazů, jak příslušné podmínky naplnit. Z našeho pohledu spatřujeme v novém systému podpory významnou mezeru. Tu vyplňují zejména podniky, které lze označit v českém průmyslovém prostředí za „tradiční“. Jedná se o firmy, které pokračují v dlouholeté tradici průmyslové výroby - často ještě z předválečného nebo poválečného období - a které představovaly a dodnes představují pilíře místních (lokálních) ekonomických a sociálních struktur.

Tyto podniky si s sebou dodnes nesou zátěž v podobě dlouhodobě podfinancovaného technologického rozvoje a pro udržení a posílení svojí konkurenceschopnosti nutně potřebují projít zásadní modernizací výroby. Často se jedná o firmy, které nesplňují definici malého a středního podniku, a na dotační podporu z fondů EU proto nedosáhnou. Nové podmínky zakotvené v návrhu novely zákona o investičních pobídkách se nám zdají být z jejich pohledu poněkud přísné. Určitě se shodneme, že smutných památek v podobě opouštěných, chátrajících brownfieldů máme u nás dost a rozhodně by neměly přibývat další.

Jednoznačně pozitivní zprávou pro investory ve zpracovatelském průmyslu z pohledu připravované novely je každopádně zrušení podmínky vzniku nových pracovních míst. Ta již opravdu neodpovídala novým technologickým trendům ve výrobě.

Celkově lze hodnotit návrh změn systému investičních pobídek jako žádoucí a nezbytný. V době plné zaměstnanosti, jakou nyní Česká republika prožívá, je potřeba zaměřit se především na posílení dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky založené na uplatňování nových technologiích. 

Mgr. Ladislav Kučera

03.05.2018

Aktuální stav příprav na programové období po roce 2020

Politika soudržnosti jako jedna z hlavních politik EU představuje velký díl společného rozpočtu. Finance jsou určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Již nějakou dobu probíhají na evropské i národní úrovni diskuse o podobě příštího sedmiletého programového období po roce 2020. Co zatím víme o budoucí podobě politiky soudržnosti?


Předně to, že finančních zdrojů na kohezní politiku bude méně. Zatímco stávající tzv. Víceletý finanční rámec (VFR) 2014 – 2020 předpokládá výdaje na kohezní politiku cca 371,4 mld. EUR (34 % z celkového rozpočtu), pro období 2021 – 2027 navrhuje EK celkovou částku 273 mld. EUR. Přidělené finanční alokace jednotlivým zemím budou známé do konce června, lze však očekávat tlak na prioritizaci a tematickou koncentraci využití prostředků a také na větší propojení s tzv. evropským semestrem.

Návrh VFR 2021 – 2027, který právě v těchto dnech zveřejnila EK, stanovuje 5 hlavních cílů pro oblast politiky soudržnosti:

  • Smarter Europe: podpora konkurenceschopnosti, digitální transformace, podnikání a inovací a posílení podnikatelského prostředí pro adaptaci na globalizační výzvy;
  • Greener carbon free Europe: zvýšení energetické účinnosti, nízkouhlíkové hospodářství, obnovitelné zdroje energie, ekologické technologie;
  • More  connected  Europe: regionální sítě a systémy na podporu udržitelné dopravy, inteligentní energie (smart grids), vysokorychlostní digitální sítě;
  • More social Europe: celoživotní učení, vzdělávání, sociální, zdravotní a kulturní infrastruktura;
  • Europe closer to citizens: místní iniciativy podporující socioekonomický rozvoj.

Návrh VFR 2021 – 2027 také mj. počítá s vytvořením nového fondu finančních nástrojů InvestEU s rozpočtem 15,2 mld. EUR, který by mohl generovat dalších 650 miliard EUR dodatečných investic. InvestEU má spojit stávající finanční nástroje do jediné struktury a podpořit investice do strategických oblastí, jako jsou výzkum a inovace, digitální sítě a nízkouhlíková ekonomika.

Koordinátorem příprav ČR na příští programové období je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Spolu s partnery z veřejné správy, neziskového sektoru, svazů či akademického prostředí zpracovává tzv. Národní koncepci realizace politiky soudržnosti (NKR), užší sadu cílů a priorit ESI fondů (cca 4-6 hlavních témat) včetně architektury operačních programů.

Konkrétní cíle a priority financování ČR pro období po roce 2020 ale zatím definovány nebyly. Chybí též termíny dalších prací a dokončení NKR, vše se bude odvíjet od vyjednávání na evropské úrovni. Představy EK o systému a o pravidlech fungování fondů EU po roce 2020 budou zřetelné na konci května, kdy EK zveřejní návrhy nových nařízení. 

Mgr. Ladislav Kučera