EURO FINANCE CONSULTING
 

Újdonságok és kommentárok az európai pályázatok világából

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
13.10.2016

SCHVÁLENÍ AKTUALIZACE NÁRODNÍ RIS3 STRATEGIE

Dne 29. 9. 2016 byl zástupci Evropské komise zaslán dopis o schválení aktualizace Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie) jejímž účelem je efektivní zacílení evropských, národních, regionálních a soukromých peněz (až 70 mld. korun) do nejperspektivnějších oblastí výzkumu a podnikání. Podporováno je také propojení akademického a podnikatelského sektoru. Národní RIS3 strategie je tzv. předběžnou podmínkou pro čerpání evropských fondů (Evropské strukturální a investiční fondy, ESI fondy) do oblasti výzkumu, vývoje a inovací v minimálně 3 operačních programech.


Hlavním cílem a účelem RIS3 je zajistit hospodářský růst a konkurenceschopnost založené na využívání znalostí a na inovacích. Klíčové oblasti intervencí v rámci vytýčené evropské strategie představují efektivní investice do vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací, posun k nízkouhlíkové (low-carbon) ekonomice a důraz na vytváření pracovních míst a redukci chudoby.

Vybranými prioritními oblastmi jsou:

  • Digitální technologie
  • Elektrotechnika
  • Dopravní prostředky pro 21. století
  • Pokročilé stroje/ průmyslové technologie
  • Péče o zdraví, pokročilá medicína
  • Kulturní a kreativní průmysly
  • Zemědělství a životní prostředí
  • Společenské výzvy

Návrhy projektů budou hodnoceny z hlediska splnění podmínek veřejné soutěže a dále na základě následujících kritérií:

  • naplnění cílů Programu a soulad s vertikálními prioritami RIS3,
  • technicko – ekonomická úroveň a komplexnost navrhovaného řešení,
  • přiměřenost časového plánu a finančních požadavků,
  • uplatnění výsledků,
  • aktuálnost a potřebnost projektu a vhodnost jeho podpory z veřejných prostředků,
  • prokázání odborné a ekonomické způsobilosti uchazeče,
  • naplnění účinné spolupráce mezi podnikem a výzkumnou organizací.

Zdroj: www.vyzkum.cz

11.10.2016

ZAHÁJEN PŘÍJEM ŽÁDOSTÍ DO PROGRAMU TRIO NA PODPORU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo dne 3. října 2016 jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích v programu TRIO. Program je cílen na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje se zaměřením na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií (KETs) jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie. Lhůta pro podání návrhů projektů je v termínu od 4. 10. 2016 do 30. 11. 2016, přičemž maximální doba trvání projektu je 48 měsíců.  Pro rok 2017 je na podporu schválených projektů alokováno 220 mil. Kč.


Cílem programu je zvýšit aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje zaměřeného na KETs v podnikové sféře. Důraz bude kladen na ekonomické oblasti, ve kterých ČR disponuje významným růstovým potenciálem. Jedná se zejména o výrobu dopravních prostředků, strojírenství, elektroniku a elektrotechniku, IT služby a software, výrobu a distribuci elektrické energie a léčiva a zdravotnické prostředky. Program tak bude přispívat k implementaci RIS 3 a k podpoře jejích vertikálních priorit.

Uchazeči o podporu mohou být podniky (právnické i fyzické osoby), které řeší projekt v účinné spolupráci s alespoň jednou výzkumnou organizací. Dalšími účastníky projektu mohou být podniky a výzkumné organizace. Míra podpory se liší v závislosti na uchazeči (v případě podniků také na jejich velikosti) a zároveň na kategorii činnosti (průmyslový výzkum, experimentální vývoj atd.) v rozmezí od 25 % až do 80 % z uznatelných nákladů projektu. Výzkumné organizace mohou obdržet až 100% míru podpory, ale pouze na jejich nehospodářské činnosti.

Žádosti o podporu do veřejné soutěže lze podávat prostřednictvím informačního systému na stránkách ministerstva, a to odesláním interaktivní elektronické přihlášky. Na podatelnu MPO je poté nezbytné dodat přílohy žádosti vyžadované v listinné podobě.

Návrhy projektů budou hodnoceny z hlediska splnění podmínek veřejné soutěže a dále na základě následujících kritérií:

  • naplnění cílů Programu a soulad s vertikálními prioritami RIS3,
  • technicko – ekonomická úroveň a komplexnost navrhovaného řešení,
  • přiměřenost časového plánu a finančních požadavků,
  • uplatnění výsledků,
  • aktuálnost a potřebnost projektu a vhodnost jeho podpory z veřejných prostředků,
  • prokázání odborné a ekonomické způsobilosti uchazeče,
  • naplnění účinné spolupráce mezi podnikem a výzkumnou organizací.

zdroj: www.mpo.cz

27.09.2016

INTERREG DANUBE – PŘÍLEŽITOST PRO VEŘEJNÝ I SOUKROMÝ SEKTOR

Program Nadnárodní spolupráce Interreg DANUBE představuje finanční nástroj Evropské územní spolupráce, podporující dosažení vyššího stupně integrace v Podunajském regionu. Různorodost přírodního prostředí, sociálně-ekonomické rozdíly a kulturní rozmanitost v různých částech oblastí představují významné příležitosti a nevyužitý potenciál. Cílem programu je poskytnou prostředky na vytvoření bezpečného, vzkvétajícího a spravedlivého regionu. Oblast, ve které žije na 115 mil. obyvatel,  pokrývá pětinu území Evropské Unie (EU) a jeho perspektiva je neoddělitelně spojena s její prosperitou. Celková alokovaná částka programu pro vyčleněné období 2014 - 2020 je téměř 263 mil. Kč, ta je financována prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Nástroje předvstupní pomoci (NPP) a Evropského nástroje sousedství (ENS).


Pro koho je program určen?

Podpora hospodářské, sociální a územní soudržnosti je určena pro devět členských států (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Německo- Bavorsko, Bádensko - Wüttembersko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) a pět států mimo Evropskou Unii (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Moldavsko, Srbsko a Ukrajina- 4 oblasti). Jednou z podmínek programu je vytvoření nadnárodního a vyrovnaného partnerství, které by mělo být tvořeno třemi finančními partnery ze tří různých zemí regionu. Každé partnerství by mělo být kvalitní a smysluplné. Žadatelem podpory mohou být subjekty z veřejného i soukromého sektoru. V rámci prioritní osy 1, 2 a 3  mohou být žadateli lokální, regionální a národní veřejné subjekty, mezinárodní organizace a soukromé subjekty. V případě prioritní osy 4 je okruh příjemců rozšířen o poskytovatele sociálních služeb, nevládní organizace, výzkumné a vývojové instituce, univerzity a jejich výzkumná zařízení, vzdělávací instituce, vyjmuty jsou soukromé subjekty. U každého projektu musí být určen vedoucí partner, který zodpovídá za předložený projekt Řídícímu orgánu.

Tematické zaměření projektů

Program obsahuje čtyři prioritní osy (PO), které jsou označovány jako „pilíře“, ty jsou dále rozděleny na několik specifických cílů. Strategie zohledňuje rozmanitost regionu z hlediska politické stability, tržního hospodářství, demokracie nebo právního řádu.

  • PO 1 Inovativně sociálně zodpovědný Dunaj

Smyslem této priority je budování prosperity prostřednictvím rozvoje výzkumné infrastruktury, spolupráce v oblasti výzkumu a inovačních aktivit či lepšího přístupu k finančním prostředkům na inovace.  Nedílnou součástí jsou také investice do lidí a jejich dovedností.

  • PO 2 Environmentálně a kulturně zodpovědný Dunajský region

Dunaj je s délkou 2811 km druhou nejdelší řekou v Evropě, v jejímž povodí se nachází vysoký počet míst s přírodními a průmyslovými riziky. Podpora je tedy logicky cílena na investice spojené se zvýšením kvality vod, s udržitelným využíváním přírodního i kulturního dědictví a přírodních zdrojů, zlepšením připravenosti k řízení rizik a katastrof.

  • PO 3 Lépe propojený Dunajský region

Lépe propojeného regionu bude dosaženo díky rozvoji infrastruktury, zejména potom bezpečných dopravních systémů. Tato opatření budou mít pozitivní dopad na životní prostředí, cestovní ruch i kulturní rozvoj.

  • PO 4 Dobře řízený Dunajský region

Jak již z názvu prioritní osy vyplývá, zde je podpora určena pro zkvalitnění institucionálního systému, jeho spolupráce v oblasti bezpečnosti a boji proti organizovanému zločinu. Žadatelem v rámci prioritní osy jsou lokální, regionální a národní veřejné subjekty, poskytovatelé sociálních služeb, nevládní organizace, výzkumné a vývojové   instituce, univerzity a jejich výzkumná zařízení, vzdělávací instituce. 

Podmínky podpory

Předpokladem každého projektu je zajištění dlouhodobé životnosti jeho výsledků, a to jak z hlediska finanční, institucionální, ale i politické udržitelnosti. Míra podpory jednoho projektu je až do výše 85 % celkových způsobilých výdajů.  Ty mohou  představovat výdaje na studie, šetření, překlady, poradenské služby, práva duševního vlastnictví, bankovní záruky apod. Délka trvání projektu je v maximálně 30 měsíců.

Implementační struktura programu

Jedním z hlavních řídících orgánů je Monitorovací výbor složený ze zástupců všech partnerských zemí. Jeho hlavním úkolem je dohled nad prováděním programu Interreg DANUBE, zejména zajištění jeho vysoké kvality a celkové efektivnosti.  Výbor má na starost také  výběr projektů, které budou následně finančně podpořeny. Evropská komise zastává funkci řídícího orgánu. Koordinátorem příprav a realizace Interreg DANUBE v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor evropské územní spolupráce se sídlem na Staroměstském náměstí č. p. 6, 110 15 Praha 1, nadnarodni@mmr.cz.

Výsledky první výzvy

Programu Interreg DANUBE má již za sebou první vlnu výzev, která probíhala ve dvou stupních. Větší zájem byl zaznamenán hned v té první, kdy bylo přijato celkem 576 žádostí o podporu, v druhém stupni už to bylo pouze 99 žádostí. Nyní probíhá fáze hodnocení, jaké projekty byly úspěšné, bude pravděpodobně zveřejněno až na podzim tohoto roku. Hned poté je očekáváno vyhlášení II. výzvy, hovoří se o přelomu let 2016/2017.

 

14.09.2016

Ze strukturálních fondů EU přicházejí další dotace na obnovu kulturních památek

Na začátku září vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v pořadí druhou výzvu k předkládání žádostí o dotace na projekty revitalizací vybraných památek v Integrovaném regionálním operačním programu 2014 - 2020 (IROP). Co je dobré vědět, pokud se rozhodnete zažádat o dotaci, a na co si dát pozor?    


Jestliže jste zkoušeli své štěstí již v první výzvě IROP 3.1 vyhlášené na podzim loňského roku, pak v první řadě doufejte, že MMR zde už co nejdříve ukončí proces hodnocení a schvalování projektů. Pokud nakonec neuspějete, snad budete mít dostatek času na přípravu nové žádosti, a nebudete tak znevýhodněni oproti ostatním potencionálním žadatelům. 

Druhá výzva žádné zásadní změny oproti předchozí nepřináší. Mezi ty nepříznivé patří bezesporu výrazně menší finanční alokace (1,8 mld. Kč ve srovnání s 3,5 mld. Kč v první výzvě). Budeme-li vycházet z předpokladu, že do druhé výzvy se určitě bude hlásit kromě nových i část neúspěšných žadatelů z první výzvy, pak lze očekávat mnohem větší konkurenci a převis poptávky.

Proto byste neměli s přípravou dotačního projektu otálet. Elektronický formulář žádosti o podporu by měl být zpřístupněn v MS2014+ od 14. září; vlastní příjem žádostí bude spuštěn 31. října a potrvá do konce března příštího roku. Na první pohled relativně dost času. Je ale potřeba upozornit, že příprava žádosti - a zejména všech povinných příloh - je u těchto projektů poměrně náročná. A také platí pravidlo, že při rovnosti bodů ve věcném hodnocení projektu rozhoduje o konečném pořadí datum podání (registrace) žádosti. Takže jak se říká: „kdo dřív přijde, ten dřív mele“.

Co se týká hlavních parametrů nové výzvy, maximální výše celkových výdajů na jeden projekt činí v případě památky zařazené na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO v kategorii kulturní dědictví, Indikativní seznam národních kulturních památek k 1. 1. 2014 a národní kulturní památky k 1. 1. 2014 celkem 123 282 000 Kč, v případě památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO pak 246 565 000 Kč. Realizace projektu musí být ukončena nejpozději do 31. 12. 2022.

Obdobně jako v první výzvě se i v té nové dělí podporované aktivity na tzv. hlavní a vedlejší. Jejich vymezení zůstává - až na dílčí změny a úpravy - víceméně shodné. Nově bylo mezi hlavní aktivity zařazeno restaurování-konzervování movitých předmětů, které jsou součástí podporovaných památek. Ve výčtu vedlejších podporovaných aktivit jsou nyní navíc uvedeny inženýring a restaurátorské záměry, libreta a projektové dokumentace k expozicím.  

Co se týká povinných příloh k žádosti, ani zde nenastaly žádné zásadní změny. K určitém zmírnění požadavků došlo v případě položkového rozpočtu stavby. Nově také není nutné dokládat k žádosti jako samostatnou přílohu průzkum trhu. Žadatel přikládá projektovou dokumentaci v podrobnosti pro vydání stavebního povolení; pokud stavba nevyžaduje stavební povolení, dokládá se projektová dokumentace pro ohlášení stavby.

Pokud žadatel nebude mít k dispozici stavební povolení či jiný doklad nahrazující stavební povolení, dokládá žádost o stavební povolení nebo ohlášení, potvrzené stavebním úřadem. Stavební povolení s nabytím právní moci nebo souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru je však nutné doložit nejpozději do vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Povinnou součástí příloh k žádosti zůstává souhlasné závazné stanovisko příslušného orgánu památkové péče.

Mgr. Ladislav Kučera

 

25.08.2016

Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích programu INTER-EXCELLENCE

Dne 22. 8. 2016 vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy veřejnou soutěž INTER-EXCELLENCE pro podání projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Program je orientován na podporu iniciace a dalšího rozvoje mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a integraci České republiky do evropských i světových výzkumných struktur. Soutěžní lhůta, ve které je možné podávat návrhy projektů, je od 23. 8. 2016 do 4. 10. 2016.


Cílem programu je rozvoj a posilování kvality českého výzkumu a vývoje prostřednictvím mezinárodní spolupráce, dosažení synergií v realizovaných aktivitách při kombinaci s dalšími mechanismy podpor, pákového efektu při rozvoji těchto aktivit a vybudování efektivních vazeb na mezinárodní výzkumnou komunitu.

Program je členěn na šest interaktivních podprogramů, které tvoří logické celky naplňující tři vzájemně se doplňující a na sebe navazující cíle. Dne 22. 8. 2016 byly vyhlášeny výzvy do těchto podprogramů:

  • INTER – TRANSFER, podpora účasti českých vědeckých pracovníků na mezinárodních projektech výzkumu a vývoje, a to prostřednictvím podpory jejich zapojení do špičkových mezinárodních výzkumných týmů lokalizovaných ve výzkumných centrech a/nebo projektech mezinárodních organizací nebo vládních institucí v zahraničí v případě, kdy je v nich umožněno přímé členství uchazeče, nebo v případě, kdy účast na aktivitách organizace mezinárodního nebo vládního charakteru v zahraničí není umožněna již existujícím členstvím České republiky v klubu členských zemí a poplatky zaplacenými státem v souvislosti s tímto členstvím.
  • INTER – INFORM, podpora budování a udržitelnosti informačních sítí a služeb ve výzkumu a vývoji v zájmu zvýšení účasti českých výzkumných pracovišť v mezinárodních programech výzkumu a vývoje.
  • INTER – VECTOR, posílení aktivního zastoupení českých výzkumných pracovníků v řídících orgánech špičkových nevládních organizací mezinárodního charakteru zabývajících se výzkumem a vývojem.

V rámci podpory jsou hrazeny způsobilé náklady u všech třech podprogramů ve výši 100 %, přičemž maximální výše podpory není stanovena. Uchazečem mohou být pouze výzkumné organizace.

Více informací o jednotlivých podprogramech včetně zadávací dokumentace lze nalézt na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/inter-excellence.

Zdroj: http://www.msmt.cz/