EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
11.11.2019

Inovační strategie České republiky na roky 2019–2030

Inovační strategie ČR 2019–2030 byla Vládou ČR schválena už v únoru 2019 a představuje strategický rámcový plán pro vládní politiku v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Hlavními prioritami jsou posílení konkurenčního prostředí a pokročilá technologická řešení i služby založené na znalostech. Strategie má za cíl zařadit zemi mezi inovační lídry Evropy a současně mezi dvacet nejvyspělejších ekonomik světa. Tyto smělé vize jsou postaveny na bohatém potenciálu země, širokých podnikatelských dovednostech, výzkumném zázemí i bohatých průmyslových tradicích.


Součástí strategie je zavedení nové značky The Czech Republic: The Country For The Future. Národní hospodářský brand je postaven na profilu země, které jsou vlastní technologické inovace, a to na národní i mezinárodní úrovni. Na program vyhradilo Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem 6,1 miliardy korun pro období let 2020–2027.

Inovační strategie se skládá z devíti navzájem provázaných pilířů, které obsahují východiska, základní strategické cíle a nástroje vedoucí k jejich naplnění. Samozřejmostí je provázanost strategie s Národní RIS3 strategií a dalšími dokumenty, které ovlivní nastavení operačních programů v programovém období 2021–2027.

Jedním z prvních kroků bude zvýšení výdajů na podporu výzkumu a vývoje a jeho reálného propojení na oborově korespondující firemní prostředí, a to i za využití neveřejných finančních nástrojů či podporou účasti v Horizon Europe.

Pro dosažení cílů bude zaveden účinný systému polytechnického vzdělávání od základních škol, přes střední a vysoké školy, až po celoživotní vzdělávání a re-skilling. Důraz bude kladen na kreativitu, badatelské přístupy, technickou představivost nebo logické a kritické myšlení.

Další pilíř se zaměří na posílení podpory vzniku endogenních českých firem, start-ups a spin-offs prostřednictvím uceleného programu financování s národní podporou.

V Česku byla v posledních letech zavedena řada důležitých nástrojů pro digitalizaci, jen ve veřejné sféře se implementovalo více než 700 on-line řešení. Digitalizace však doposud byla chaotická, nekomfortní a nepřinesla úsporu času ani nákladů. Soubor opatření Digitalizace státu, výroby a služeb pomůže při řešení, důraz bude kladen zejména na principy Průmyslu 4.0.

EU fondy i národních prostředky budou podporovat nejperspektivnější inovační centra a výzkumné infrastruktury, ať už jsou to centra mezinárodního významu, tak centra vysoce užitečná pro českou společnost a hospodářství.

Produkční potenciál ekonomiky podporovaly investiční pobídky. Nově budou podmíněny vazbou na vysokou přidanou hodnotu produkce a na spolupráci s výzkumnou infrastrukturou. Pilíř Chytré investice přinese také vyšší investice do perspektivních odvětví jako je např. umělá inteligence, nanotechnologie, energeticky úsporná řešení atd.

Soustavně bude také posilována ochrana duševního vlastnictví – podporou systematického vzdělávání v této oblasti již od základních škol nebo podporou patentové ochrany a vymáhání práv v této oblasti. Koncepce ochrany duševního vlastnictví se promítne také do ostatních řídících dokumentů EU a ČR.

Česko buduje páteřní síť komunikací, proces ale blokují zdlouhavá řízení. Infrastruktura ani legislativa nejsou připraveny na autonomní vozidla, řešena není ani citylogistika. Pilířů zabývající se mobilitou a stavebním prostředím tak v krátkém čase přinese např. reformu stavebního práva se zásadním urychlením schvalovacího procesu.

Chytrý marketing vybuduje značku České republiky jako sebevědomého inovačního lídra. Značka bude postavena na excelenci českých výzkumných center, unikátních produktech českých firem i na špičkové vědě v pokročilejších technologiích.

Více informací nejen o samotné Inovační strategii, ale také o novinkách a aktuálním dění z oblasti inovací a digitalizace nabídne nový web Ministerstva průmyslu a obchodu na adrese https://www.countryforfuture.com/.

Ing. Jiřina Turková

01.10.2019

Poslední šance – výzkumně vývojové projekty v průmyslových podnicích!

Firmy mají právě teď poslední příležitost získat dotace pro své výzkumně vývojové (VaV) projekty. Je pro ně připraveno celkem 7 mld. Kč. Až do poloviny ledna 2020 mohou požádat o dotace na samotný VaV (program Aplikace) a na zavádění inovovaných produktů do výroby (program Inovace). Do 16. prosince 2019 lze žádat o podporu na vybavení svých VaV center novými technologiemi (program Potenciál). Jaké jsou hlavní kroky a základní předpoklady úspěšného VaV projektu?


Sestavte řešitelské konsorcium

Najděte vhodné partnery, se kterými budete na projektu spolupracovat, zejména pokud jste velký podnik (VP). Partnerem může být jiný podnik nebo výzkumná organizace. Pro partnery jsou stanoveny různé podmínky, například v programu Aplikace musí partnerský malý a střední podnik (MSP) nést minimálně 30 % rozpočtu projektu. V programu Potenciál pak MSP musí využívat 30 % strojního času pořízené VaV infrastruktury.

Zvýšení míry dotace v programu Aplikace pak přinese tzv. účinná spolupráce. Do projektu je zapojeno více subjektů, a to MSP (podíl na rozpočtu minimálně 30 %) nebo VO (dtto minimálně 10 %). K žádosti o podporu se dokládá pouze návrh smlouvy o spolupráci, která nemusí být podepsaná.

I u programu Inovace je spolupráce s výzkumnou organizací výhodou, pakliže se tato VO podílela na VaV inovovaného produktu.

Pozitivní dopad na životní prostředí

Pokud VP nedeklarují spolupráci s MSP, je téměř vždy nutné, aby jimi realizované projekty VaV měly pozitivní dopad na životní prostředí (např. snížení CO2, emisí metanu, jiných relevantních energetických ukazatelů, či úspora vody v rámci adaptace proti změně klimatu).

Stanovte si cíl a cestu projektu

Určete si s partnery směr a cíl VaV projektu. Potřebujete vybavit nebo rozšířit VaV centrum? Stanovte VaV úkoly pro novou infrastrukturu, podíl a řešená témata vašeho podniku i partnerů, specifikujte potřebné vybavení, odhadněte rozpočet a další náklady i harmonogram pořizování jednotlivých položek.

Pokud je záměrem samotný VaV nových produktů, stanovte navíc jednotlivé dílčí milníky na cestě k cíli obvykle několikaletého projektu. Rozpočet projektu bude náročnější, zahrne osobní náklady VaV pracovníků, externí expertní služby, drobný materiál a komponenty a režijní náklady, a to u hlavního žadatele i u partnerů.

Máte již nový produkt a chcete jej uvést na trh? Shromážděte všechny vstupy a zdroje, které potřebujete pro zavedení výroby nového produktu. Na významnou část z nich může přispět dotací program Inovace.

Připravte žádost o podporu

Finálním krokem je příprava samotné žádosti o podporu. Žádost se skládá z elektronického formuláře a povinných příloh. Nejdůležitější přílohou je podnikatelský záměr, ve kterém je nutné detailně popsat řešení projektu a obhájit jej před poskytovatelem podpory.

S přípravou žádosti vám rádi pomůžeme. Obraťte se na náš tým odborníků, kteří vám pomohou nastavit a připravit váš VaV projekt.

Mgr. Lucie Homoláčová

23.07.2019

Druhé pololetí ve znamení další vlny dotací pro podnikatele

Ve zbytku léta a na podzim se podnikatelům naskytne řada nových dotačních příležitostí. Aktuálními tématy jsou především úspory energie, modernizace podnikatelských nemovitostí, výzkum a vývoj nebo obnovitelné zdroje energie.


Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již vyhlásilo výzvu v programu Úspory energie. Předmětem podpory je široká škála energeticky úsporných opatření. Žadateli o podporu mohou být malé, střední a velké podniky. Nově jsou mezi podporované sektory zařazeny i ubytování, stravování, kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Příjem žádostí je od 16.9.2019 do 30.4.2020.

MPO vyhlásilo i dvě výzvy v programu Nemovitosti. Výzva „Uhelné regiony“ se týká projektů malých a středních podniků (MSP) na území Karlovarského, Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje. Předmětem podpory je rekonstrukce technicky nevyhovujícího objektu (brownfieldu) na podnikatelský objekt. Žádosti bude možné podávat od 16.10.2019 do 16.3.2020. Výzva „Cestovní ruch“ je určena pro MSP na projekt modernizace brownfiledu na zařízení cestovního ruchu na území některé z 57 vymezených obcí. Příjem žádostí bude probíhat až do 31.3.2020.

Vyhlášena je i výzva v programu Technologie, Průmysl 4.0. Podporovány budou výrobní a nevýrobní technologie v MSP a jejich propojení autonomní obousměrnou komunikací (informačním systémem) do výrobního procesu. Žádosti o podporu bude možné podávat od 23.9.2019 do 16.12.2019.

Koncem července plánuje MPO vyhlásit také výzvu v programu Obnovitelné zdroje energie, která bude členěna podle 7 dílčích aktivit: Větrné elektrárny, Solární kolektory, Teplená čerpadla, Výtopny na biomasu, Malé vodní elektrárny, Biomasa – KVET a Vyvedení tepla z bioplynových stanic. Příjem žádostí bude probíhat od září do konce března příštího roku.

Na září pak MPO připravuje výzvy v prioritní ose 1, zaměřené na zavádění inovací ve firmách (program Inovace), na podporu výzkumu a vývoje (program Aplikace) nebo rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací (program Potenciál). Konkrétní termíny vyhlášení výzev budou ještě upřesněny.

Operačním programu Životní prostředí probíhá do konce října příjem žádostí v prioritní ose 4 zaměřené na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Na září jsou plánovány výzvy v oblasti materiálového a energetického využití odpadů.

Operačním programu Doprava lze podávat žádosti o podporu na rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva – páteřní a doplňková síť dobíjecích stanic (elektromobilita) a vodíkové plnicí stanice. Do konce listopadu běží rovněž výzvy v tematické oblasti zaměřené na vytvoření podmínek pro zvýšení využívání veřejné hromadné dopravy ve městech v elektrické trakci. Očekává se vyhlášení výzev na překladiště a přepravní jednotky kombinované dopravy.

Pomalu se rozjíždí „Norské fondy“. V létě 2019 by měly být postupně vyhlášeny výzvy mj. v tematických oblastech: Kultura (podpora ochrany a obnovy movitého a nemovitého kulturního dědictví), Věda a výzkum (podpora mezinárodní spolupráce subjektů z ČR s partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska) nebo Životní prostředí (zlepšení stavu životního prostředí v ekosystémech nebo snižování negativního vlivu lidské činnosti na kvalitu prostředí).

Mgr. Ladislav Kučera

03.05.2019

Technologie – Průmysl 4.0: složitá cesta k zajímavým dotacím

Zajímavé dotace na nové technologie v malých a středních firmách přináší výzva IX programu Technologie – Průmysl 4.0. Ministerstvo průmyslu a obchodu však nastavilo laťku poměrně vysoko. Nejzásadnějším limitem pro žadatele jsou nevýrobní technologie, které musí činit alespoň dvě třetiny rozpočtu projektu. Co to je a jak je do projektu dostat?


Nevýrobní technologie zabezpečují podpůrné procesy výroby. Nejedná se ale o nevýrobní části jinak výrobních strojů, např. kostru, kapotáž nebo přívody médií. Nevýrobní technologie neprovádí změnu zpracovaného vstupu, s výrobkem nebo materiálem manipulují, měří nebo ho sledují, také mohou nevýrobní procesy zajišťovat. Dále může jít o diagnostiku, sběr a zpracování dat nebo komunikaci strojů a/nebo zaměstnanců.

Průmysl 4.0 není výhradně o automatizaci. Robotické stroje přišly s předchozí, třetí průmyslovou revolucí v 70. letech. Tématem čtvrté průmyslové revoluce je digitalizace výroby – propojení výrobních procesů, buněk i podniků. Množství získaných dat se mění na užitečné informace. Prostřednictvím digitalizace mohou firmy dosáhnout nové úrovně efektivity, možností, kapacity i kvality své výroby – tedy dlouhodobě udržitelné konkurenceschopnosti.

Dotační projekt se primárně zaměří na propojení (nových nebo stávajících) výrobních technologií (také) prostřednictvím nevýrobních technologií tak, aby byla zabezpečena autonomní obousměrná komunikace výrobního procesu. Složité? Ano, laťka je vysoko. Zjednodušeně, firma ve své výrobě buď už dosáhla určitého stupně digitalizace a rozvine ho, nebo se k tomuto stupni prostřednictvím projektu přiblíží.

Náklady na nevýrobní technologie musí být alespoň dvě třetiny rozpočtu projektu. Co lze pořídit? Inteligentní sklady včetně čteček kódů a čipů, manipulační technologie jako autonomní vozíky nebo dopravníky, stacionární podavače nebo manipulátory a robotická ramena, přípravky a kalibry pro manipulaci s objekty, čidla ve výrobě a na strojích sledující různá data, samozřejmě sítě včetně bezdrátových. A také informační systémy a software včetně algoritmů umělé inteligence.

A co zbylá třetina rozpočtu? Za tu si žadatelé mohou (ale nemusí) pořídit prakticky jakýkoliv výrobní stroj.

Složité podmínky programu Technologie – Průmysl 4.0 řadu žadatelů odradí. Podle našich zkušeností ale u většiny podniků existuje cesta k dotacím. Máme zkušenosti a nápady na řadu nevýrobních technologií i na digitalizaci výrobních procesů. Dotace z výzvy Průmysl 4.0 tak přiblížíme i vám.

Ing. Dalibor Pituch

07.03.2019

DIGITALIZACE VÝROBY: DNES PŘÍLEŽITOST, ZÍTRA NEZBYTNOST

Digitalizace výroby bývá spíše spojována s riziky pro společnost a pracovní trh – ohrožené profese a pracovní místa. Méně často už je uváděno její spojení s řešením nedostatku pracovních sil – firmám v Česku aktuálně chybí stovky tisíc zaměstnanců. Průmysl 4.0 založený na digitalizaci a robotizaci tak jistě má velkou perspektivu.


Česká republika je v robotizaci pracovní síly nad světovým průměrem. Na 10 000 zaměstnanců zde připadá 101 robotů, zatímco světový průměr činí 74. Roboti jsou často jakýmsi symbolem Průmyslu 4.0, je to však poněkud zavádějící.

Hlavním tématem jsou totiž aktuálně data a práce s nimi. Robotická pracoviště se využívají už více než čtyři dekády. Trendem současnosti je ale robot komunikující v reálném čase s širokou škálou měřicích zařízení, kontrolních mechanismů, informační bází objednávek nebo zásob. Digitalizace přináší podniku nové možnosti včetně navýšení výrobní kapacity a zkrácení časů výrobního cyklu.

Z našich zkušeností vyplývá, že mnohé podniky se o možnosti implementace pokročilejších technologií pod heslem Průmysl 4.0 doslechly. V některých případech se už začalo plánovat, ale v mnohých případech jde často o aktivitu prvoplánovou, tedy: „Zavádíme digitalizaci, abychom měli zavedenou digitalizaci“.

Přicházející kapitola investičního plánování často znamená zásadní změny v systému fungování firmy. Je proto nezbytné dbát především na funkčnost daného opatření. Klíčový je znatelný pokrok alespoň v jedné z následujících charakteristik výroby: Rychlost, kvalita, flexibilita, efektivita.

Trendy a možnosti v Průmyslu 4.0 se stále vyvíjí a nikdo nedokáže odhadnout jejich budoucí dopad na průmyslová odvětví. Mnohé firmy však potenciál změn využívají už nyní. Z toho, co je dnes jen jakousi možností a zajímavou příležitostí, může být časem nezbytnost.

EUFC CZ sleduje vývoj Průmyslu 4.0 již několik let. Dokážeme analyzovat specifika vašeho firemního prostředí, identifikovat úzká místa výroby a ve spolupráci s externími specialisty navrhnout optimální řešení. Silným motivačním prvkem pro firmy je také dotační podpora MPO prostřednictvím programů Technologie nebo Inovace.

S orientací v pestré škále podporovaných oblastí a spletitém systému hodnocení vám rádi pomůžeme. Pro více informací se na nás obraťte.

Ing. Adam Estefányi