EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
22.06.2017

Nové postupy MMR pro veřejné zakázky přinesly sjednocení, rozdíly však zůstávají

Od 1. 5. 2017 je účinná již 4. verze metodiky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem byla harmonizace postupů zadávání zakázek u dotačních projektů. Na tento pokyn zareagovaly řídící orgány OP PIK a OPŽP vlastními metodikami pro výběrová řízení. Podařilo se MMR tímto krokem sjednotit postupy pro zadávání zakázek napříč programy?


Dalo by se říct, že částečně ano. Aktualizace Metodického pokynu pro oblast zadávání veřejných zakázek v programovém období 2014 – 2020 byla provedena zejména s ohledem na novou právní úpravu dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Způsob uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení

Výběrová řízení se v OP PIK i OPŽP zahajují uveřejněním oznámení na profilu zadavatele, nikoliv jako dosud ve Věstníku veřejných zakázek.

Nepřekonán však stále zůstal rozdíl zahájení zakázek malého rozsahu (tj. na dodávky a služby do 2 mil. Kč a na stavební práce do 6 mil. Kč). Tyto musí být v případě OP PIK zahájeny uveřejněním oznámení na profilu zadavatele, kdežto v případě OPŽP postačí oslovení min. 3 potenciálních dodavatelů v rámci uzavřené výzvy.

Lhůty pro podání nabídek

U obou programů činí lhůta pro podání nabídek min. 15, resp. 30 dnů. Hranicí pro stanovení vyšší z těchto lhůt je hodnota nadlimitní sektorové zakázky dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. V případě OP PIK je určující hodnota u zakázky na dodávky, v případě OPŽP je třeba stanovit, zda se jedná o zakázku na dodávku, služby či stavební práce.

Rozdíly zůstávají

Jedním ze zásadních rozdílů je i nadále možnost zadavatele vyhradit si právo, že bude o podaných nabídkách s účastníky výběrového řízení jednat. Zatímco metodika OPŽP toto umožňuje, řídící orgán OP PIK se i nadále tomuto postupu brání a umožňuje tedy pouze formu „otevřeného řízení“ bez možnosti jednat dále s účastníky např. o snížení nabídkové ceny.

Dalším rozdílem je, že ve výběrovém řízení v OP PIK je nutné ustanovit komisi pro otevírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek, kdežto dle metodiky OPŽP tuto činnost může mimo komisi provést rovněž sám zadavatel nebo zadavatelem pověřená osoba.

Za příjemnou změnu lze v případě aktualizované metodiky OPŽP považovat, že obchodní podmínky na zakázky na stavební práce se staly nezávaznými. Současně bylo v OPŽP upuštěno od stanovení minimálních vah v případě hodnotících kritérií. Rovněž byla zrušena možnost účastníků podat námitku proti vyloučení či výběru nejvhodnější nabídky.

Nový metodický pokyn MMR představuje další krok ke sjednocení postupů. Věřme, že se jednou dočkáme doby, kdy postupy pro zadávání veřejných zakázek budou v případě všech operačních programů skutečně jednotné.

Ing. Ladislav Krůtil

12.06.2017

Zajímavosti u prokazování kvalifikace ve veřejných zakázkách

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Zákon“) přinesl některé podstatné změny při prokazování kvalifikace. Přinášíme shrnutí těch nejzajímavějších.


Zjednodušení u podlimitních zakázek

Byla zrušena povinnost prokazování kvalifikace u podlimitních zakázek, zadavatel se však může inspirovat v použití kritérií kvalifikace pro nadlimitní režim a současně je možné použít i jiná kritéria kvalifikace, která budou přiměřená vzhledem k charakteru zakázky a nejsou definována striktně v Zákoně.

Změna názvosloví kvalifikace

Zákon nyní pracuje s pojmy základní či profesní způsobilost a ekonomická či technická kvalifikace. Nově zavedený institut ekonomické kvalifikace umožňuje zadavateli požadovat po účastnících například minimální roční obrat nebo obrat s ohledem na předmět veřejné zakázky nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období.

K relativnímu zpřísnění došlo v některých ustanoveních týkající se technické kvalifikace, kdy Zákon již neumožňuje vyžadovat osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení významných dodávek. Výjimkou jsou dodávky částečně zahrnující i stavební práce, u nichž lze požadovat osvědčení alespoň u této části plnění.

V případě základní způsobilosti došlo například ke zmírnění nároků na prokázání trestní bezúhonnosti. Není ji již nutné prokazovat ve vztahu k území České republiky, ale postačí ji prokázat pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

Zahraniční účastníci

Účastníci ze zahraničí mohou prokázat splnění určité části kvalifikace čestným prohlášením, pokud se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad nevydává. U základní způsobilosti je však nutné zajistit potvrzení příslušného finančního úřadu k zemi svého sídla a dále ve vztahu k území České republiky prostřednictvím potvrzení o bezdlužnosti vydaného Finančním úřadem Prahy 1. Stejně tak potvrzení o nedoplatcích na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti si musí zahraniční uchazeč zajistit ve vztahu k České republice prostřednictvím Státní správy sociálního zabezpečení v Praze 8.

Pokud účastník získal kvalifikaci v zahraničí, prokazuje ji doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem. Zahraniční účastník předkládá doklady podle právního řádu dané země, ve které se vydávají, s překladem do českého jazyka.

Obnovení způsobilosti

Velmi pozitivní novinkou se stal institut obnovení způsobilosti. Účastník může prokázat, že i přes nesplnění základní způsobilosti nebo naplnění důvodu nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 Zákona obnovil svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření, kterými mohou být například uhrazení dlužných částek nebo nedoplatků.

V souhrnu lze říci, že Zákon vyšel v některých nových ustanoveních vstříc zadavatelům, zejména z hlediska menší obligatornosti při nastavení zadávacích podmínek.

Ing. Zuzana Kloudová

05.06.2017

Proč se v Aplikacích nechce výzkumným organizacím do účinné spolupráce s podniky

Cílem programu Aplikace je dotační podpora výzkumu a vývoje (VaV) ve firmách. Je to relativně komfortní nástroj, který umožňuje podnikům získat podporu např. na platy zaměstnanců ve VaV, na nákup smluvního výzkumu, na pořízení materiálu pro výzkum nebo komponent pro sestavení experimentálního zařízení. Podnik si může požádat o podporu samostatně, ale také ve spojení s výzkumnou organizací (tou může být akademická instituce, výzkumný ústav apod.) nebo s jiným podnikem. Model tzv. „konsorcia“ je programem preferován, a to navýšením míry dotace o 15 p. b. Nutnou podmínkou však je, že spolupráce bude tzv. „účinná“. A to bývá kamenem úrazu.


Za pojmem „účinná spolupráce“ se skrývá to, že partner bude do řešení projektu vskutku hluboce angažován a že se bude významným způsobem dělit o výsledky společného VaV. Odrazem hlubšího zapojení partnera do projektu (tedy opakem jakéhosi formálního „alibi“ partnerství) je výše podílu partnera na způsobilých výdajích projektu. Je-li jím výzkumná organizace, pak je to minimálně 10 %. Dělba výsledků VaV je pak charakterizována nejen spoluautorstvím získaného know-how, ale, a to možná především, jednorázovým nebo dlouhodobým podílem na budoucích finančních efektech komercializace získaných výsledků VaV.    

V dosud vyhlášených výzvách programu Aplikace se opakovaly případy, kdy po počátečním intenzivním zájmu o poměrně bohatý program (indikativní alokace je cca 8,5 mld. Kč), došlo k určitému ochladnutí zejména ze strany výzkumných organizací ke zvýhodněné konsorciální spolupráci. Výzkumné organizace, akademické instituce i podnikatelské subjekty tuto spolupráci zavrhly a šly buď jinou cestou, nebo na program rezignovaly úplně. Proč? Důvod možná leží právě ve splnění výše uvedených podmínek.

Je to dobrý model: výzkumná organizace využije v úzké spolupráci s firmou svých „mozků“ a znalostí, svého vybavení a kontaktů, spolu s firmou stanoví obsah projektu a v jeho rámci dodá to, co firma potřebuje a nemá na to čas ani kapacity. Podnik výsledky VaV využije pro svoji výrobu a z prodaného produktu přenechá část výnosů výzkumné organizaci. Navíc, bude-li spolupráce fungovat, proč v ní z vytvořených finančních rezerv nepokračovat dál?

Jenže. Desetiprocentní podíl na výdajích projektu může být nepřekonatelný problém. Výzkumná organizace může získat na své výdaje „pouze“ 75 % dotace a nikoli 100 % jak byla doposud zvyklá. Přece jen, nejedná se o základní výzkum, ale o výzkum aplikovaný, jehož výsledky lze zpeněžit. Zbylých 25 % musí organizace hradit ze svého.

Tady je další překážka. Nemůže k tomu použít prostředků z jiných veřejných zdrojů, ale jen ze své vlastní hospodářské činnosti. Na to však mnohé výzkumné organizace nemají dostatek finančních rezerv. A tak je pro ně zdánlivě výhodnější vstupovat do projektu jako smluvní dodavatel výzkumných služeb. Ty dostane zaplacené, ovšem už nic navíc.

Výhoda z konsorciální účinné spolupráce se zatím zdá být na straně podniku jako žadatele – o 15 p. b. vyšší dotace. Musí však být ochoten sdílet výsledky VaV se spolupracující výzkumnou organizací, a co je ještě důležitější, musí být ochoten dělit se o komerční efekty této spolupráce. A toto je jeden z kýžených zdrojů finančních rezerv z hospodářské činnosti pro výzkumné organizace. Jedná se sice o běh na dlouhou trať, ale zároveň o model trvalé a lukrativní spolupráce pro obě strany. V jiných zemích už přitom funguje docela dobře.

Ing. Karel Bořecký

24.05.2017

Dotační příležitosti pro MSP z programů přeshraniční spolupráce

Nepříliš známou dotační možnost pro malé a střední podniky (MSP) představují „programy přeshraniční spolupráce“. V Jihomoravském kraji se jedná o Interreg V-A Rakousko - Česká republika a Interreg V-A Slovenská republika - Česká republika. Oba programy totiž podporují u MSP zvyšování podnikových investic do výzkumu a inovací. 


Nezbytnou podmínkou pro zapojení do těchto programů je existující partner z VaV sektoru (např. vysoká škola nebo výzkumná organizace) z druhé strany hranice, tedy ze Slovenska nebo Rakouska. Druhou podmínkou je místo realizace projektu v podporovaných přeshraničních regionech, v případě Rakouska se jedná o Dolní Rakousko, Horní Rakousko nebo Vídeň, u     Slovenska pak Trenčianský kraj, Trnavský kraj nebo Žilinský kraj.

Z obou programů mohou být podpořeny takové bilaterální projekty, které buď řeší společný výzkumný projekt, nebo se zabývají přenosem know-how mezi VaV organizací a podnikem. Cílem projektu má být vyvinout inovativní řešení produktu nebo služby využitelné v praxi.

Příjem žádostí o podporu probíhá u obou programů zpravidla 1-2 x ročně. Mezi způsobilé výdaje projektu je možné zařadit veškeré výdaje související s naplněním cílů a aktivit projektu, tedy pořízení nezbytného investičního majetku, mzdy i cestovné řešitelského týmu a režie.

Programy přeshraniční spolupráce mohou využít MSP i z jiných českých krajů. Finanční prostředky programů pak mohou v neposlední řadě využít i nepodnikatelské subjekty jako neziskové organizace, municipality apod. 

V případě vašeho zájmu dozvědět se více o dotačních možnostech v programech přeshraniční spolupráce mě kontaktujte na pavel.smarda@eufc.cz.

Ing. Pavel Šmarda

22.05.2017

MPO vyhlásilo výzvu v programu TRIO

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 15. května 2017 jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích v programu TRIO. TRIO je programem na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje se zaměřením na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií (KETs) jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie. 


Uchazeči o podporu mohou být podniky (právnické i fyzické osoby), které řeší projekt v účinné spolupráci s alespoň jednou výzkumnou organizací. Dalšími účastníky projektu mohou být podniky a výzkumné organizace.

U projektů, které budou podpořeny v třetí veřejné soutěži v programu TRIO, se předpokládá zahájení řešení v období od 1. 1. 2018 do 30. 4. 2018, ukončení řešení nejpozději do 31. 12. 2021, doba trvání řešení projektu maximálně 48 měsíců. Návrhy projektů lze podávat ve lhůtě od 16. 5. 2017 do 14. 7. 2017.