EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
17.05.2017

OP PIK dva roky poté: smutné bilancování

Na konci dubna 2017 uplynuly dva roky od schválení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) ze strany Evropské komise. Tím bylo završeno několikaleté martyrium příprav dotací pro české podnikatele v programovacím období 2014-2020. Ambice a očekávání Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) byly velké: větší objem finančních prostředků, širší spektrum podporovaných oblastí (např. průmyslový výzkum a vývoj, přenosové a distribuční sítě nebo vysokorychlostní internet), zkušenost státní správy i podnikatelů s evropskými fondy. Jaká je však dnešní realita?


Realita je bohužel velice smutná. Podle statistik Agentury pro podnikání a inovace (API) bylo ke konci dubna 2017 vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace 2 353 projektům s celkovou podporou ve výši zhruba 16,2 mld. Kč, tedy pouze cca 14 % celkového objemu prostředků v OP PIK. Příjemcům pak bylo proplaceno zatím jen asi 775 mil. Kč, tj. 0,7 % celkové finanční alokace programu!

Ze strany podnikatelů je zájem (tradičně) zejména o dotace na nákup nových technologií do výroby, na modernizaci prostor pro podnikání, na marketingové aktivity, dále na zavádění inovací nebo na pořízení vybavení pro průmyslový výzkum a vývoj.

Naopak naprostým propadákem je oproti očekáváním prioritní osa 3 OP PIK zaměřená na úspory energií a rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů včetně zavádění nových technologií. Dosud zde byla přiznána podpora pouze 363 projektům v celkové výši zhruba 1,8 mld. Kč, což je pouze asi 5,5 % celkové alokace na tuto prioritní osu.

Kapitolou samou pro sebe je pak podpora zavádění vysokorychlostního internetu. První výzvu se podařilo vyhlásit až letos v dubnu.

Mezi hlavní příčiny celkově neutěšeného stavu OP PIK obecně patří velice pomalý proces hodnocení projektových žádostí, nedostatečně fungující monitorovací systém MS2014+, náročný a nejednotný systém podávání žádostí v aplikaci IS KP14+, zvýšení celkové administrativní zátěže žadatelů, metodicky nestabilní prostředí, nejednoznačné a netransparentní metodické postupy hodnocení hospodárnosti projektu a také nastavené finanční limity pro velké podniky.

OP PIK se nachází ve velmi vážné – a podle stále častěji zaznívajících hlasů již téměř neřešitelné – situaci. Pokud se ve velmi krátké době nepodaří schválit dostatečné množství projektů a nedojde k výraznému zrychlení tempa proplácení prostředků, přijde OP PIK nejen o tzv. výkonnostní rezervu ve výši 6 % celkové finanční alokace, ale nezvládne vyčerpat ani podstatnou část hlavního přídělu.

Žádný zásadní obrat k lepšímu však zatím na obzoru není. Česká republika tak nejspíš promarní poslední velkou příležitost využít evropské fondy pro posílení konkurenceschopnosti svého hospodářství a podnikatelů. Inu, každý svého štěstí strůjcem. 

Mgr. Ladislav Kučera

05.05.2017

Vlídné novinky v hodnocení nabídek

Hodnocení nabídek je společně se zpracováním zadávacích podkladů stěžejním okamžikem každého zadávacího řízení. Nová právní úprava zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také Zákon), přináší pro zadavatele novinky v systému hodnocení. Některé změny mohou administraci zadávacího řízení dokonce značně urychlit. 


Posouzení před / po hodnocení nabídek

Značným posunem vpřed je možnost zadavatele si v průběhu zadávacího řízení vybrat, že posouzení nabídek provede buď před, nebo až po jejich hodnocení. Z časových důvodů zadavatelé s radostí využívají druhou možnost, protože dochází ke zmírnění administrativní zátěže. Předmětem podrobného zkoumání totiž bude pouze nabídka, která se umístí první v pořadí, a ne všechny obdržené nabídky. Možnost posuzování až po hodnocení nabídek je opodstatněná v tzv. jednokolových řízeních (např. otevřené řízení, zjednodušené podlimitní řízení apod.).

Hodnocení dle ekonomické výhodnosti nabídek

Zákon už nyní při nadlimitním režimu terminologicky nepamatuje na hodnocení nabídek pouze dle nejnižší nabídkové ceny. Nabídky jsou hodnoceny dle ekonomické výhodnosti nabídek. Ta se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, případně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel ale může i nadále hodnotit dle nejnižší nabídkové ceny, jelikož ta obecně samozřejmě spadá pod ekonomickou výhodnost nabídek.

Zákon však zakazuje hodnotit nabídky dle ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny pro řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství. Je taktéž zakázáno takto hodnotit některé kategorie veřejných zakázek na služby. Zadavatel bude muset nastavit způsob hodnocení např. u zakázek na architektonické či poradenské služby kombinací ceny a kvality, případně poměrem nákladů životního cyklu a kvality.

Další možnosti hodnocení

Zákon umožňuje zadavatelům pro účely hodnocení nabídek taktéž stanovit pevnou cenu a následně hodnotit nabízené plnění podle předem stanovených kvalitativních kritérií. Účastníci tak nesoutěží o cenu, ale pouze na základě kritérií kvality. Tento způsob vyžijí zejména zadavatelé preferující kvalitu plnění a ti, pro něž cena nebude zcela rozhodující.

Ing. Miroslava Benešová

26.04.2017

Využije Moravskoslezsko novou příležitost podpory podnikání?

V průběhu léta vznikne v Ostravě Moravskoslezské inovační centrum (MIC). Klade si za cíl efektivně podporovat podnikatele v regionu. Společný projekt Moravskoslezského kraje (MSK) a města Ostravy bude určen jak začínajícím podnikatelům, tak již fungujícím firmám. Inovační centrum vznikne ve Vědecko-technologickém parku Ostrava (VTPO) a umožní podnikatelům navázat novou obchodní spolupráci, stejně tak jako nalézt cesty k moderním technologiím či rozšiřování proexportní politiky jejich firem.


Důvodem vzniku MIC je stále poměrně nevýhodné postavení firem v regionu. Podnikatelské prostředí v kraji je historicky založeno na tradičním průmyslu a nově vznikající firmy narážejí na problémy se zaváděním nových technologií či hledáním odpovídajících obchodních partnerů. To často zapříčiňuje odchod nejen mladých podnikatelů do regionů s příznivějším prostředím.

MIC chce podporovat také již fungující firmy, které se mohou stát partnery pro start-upové projekty. Jedním z konkrétních příkladů cílené podpory MIC bude nalezení cest k proexportní politice firmy či využívání moderních technologií a dostupných finančních nástrojů k podpoře jejího rozvoje.

Inovační centrum bude fungovat jako součást VTPO, který je umístěn v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Firmy tedy mohou využít i souvisejícího technologického zázemí, které VTPO nabízí, a to ať už se jedná o realizaci projektů výzkumu a vývoje, či rozvoj obchodních aktivit firmy.

Na začátku roku do VTPO majetkově vstoupil také MSK. Účelem bylo mj. navázání účinné spolupráce s dalšími akcionáři, především pak s městem Ostrava a VŠB-TUO. Účast MSK zajistí firmám také přístup ke krajským programům podpory podnikání.

Očekává se, že MIC přivede do regionu více rostoucích a exportujících firem, intenzivnější propojení podnikatelského prostředí s akademickou sférou a současně také více investic do inovací a průmyslového výzkumu a vývoje. Úspěch podnikatelských záměrů realizovaných ve spolupráci s MIC povede jak k růstu firem, tak k rozšíření nabídky zajímavých pracovních míst v regionu.

Ing. Ondřej Hora

07.04.2017

Další dotace pro sociální bydlení

Integrovaný regionální operační program (IROP) připravuje další podporu pro sociální bydlení. Druhá výzva bude vyhlášena už v červnu 2017. Sociální bydlení v podobě podporovaných nájemních bytů má zvýšit dostupnost bydlení pro lidi bez domova nebo v nejistých či nevyhovujících podmínkách. Cílovou skupinou jsou vymezené sociálně vyloučené osoby a také osoby ohroženým sociálním vyloučením, například bezdomovci, žadatelé o azyl, osoby po opuštění věznice, zdravotnického zařízení či pěstounské péče, či také poměrně široká skupina osob bez vlastního bydlení.


O první výzvu s alokací cca 640 mil. Kč byl zájem. Na podzim 2016 bylo předloženo 119 žádostí o cca 756 mil. Kč. Žádosti se v současné době stále ještě hodnotí.

Oprávněným žadatelem jsou obce, ale také nestátní neziskové organizace a církve. Subjekty musí vykonávat činnost s cílovou skupinou projektu nebo sociální služby či aktivity sociálního začleňování. Účelem hlavní činnosti žadatele nesmí být vytváření zisku.

Výše dotace je pro obce 90 %, pro ostatní žadatele 95 %. Minimální výše způsobilých výdajů na jeden projekt je 500 tis. Kč, maximální výše je pak rozdělena dle formy podpory na 15 mil. Kč, resp. 14,21 mil. Kč pro NNO, či dokonce v režimu služeb obecného hospodářského zájmu až do výše 40 mil. Kč.

Nástrojem dosažení cíle programu je pořízení bytů formou nákupu, rekonstrukce bytu či adaptace nebytových prostor pro potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení. Maximální výše hlavních výdajů je 29 028 Kč na 1m2 sociálního bytu (včetně součástí bytu, ale společných prostor). Do vedlejších výdajů je pak možné uplatnit přípravu projektu, podporu realizace i zeleň v okolí budov. Maximální počet bytů v jednom objektu je pak 12.

Osoby, na které se projekt zaměřuje, musí být ekonomicky produktivní, nemají jiný nájem, nevlastní nemovitost k bydlení a jejich průměrný čistý měsíční příjem v období 12 měsíců nepřesáhl 0,6 násobek průměrné měsíční mzdy. Těmto osobám musí být po dobu udržitelnosti k dispozici kvalifikovaný sociální pracovník.

Nájemné sociálního bytu může být max. 57,5 Kč/m2. Nájemní smlouvu na dobu určitou mezi 1 a 2 lety s možností prodloužení je možné uzavřít pouze s osobou z cílové skupiny, která splňuje podmínky.

Ing. Simona Dorazilová

04.04.2017

PRŮMYSL 4.0 – STRAŠÁK NEBO PŘÍLEŽITOST?

Plánuje česká vláda kroky, které povedou k hromadnému propouštění zaměstnanců? Jak bude fungovat česká ekonomika, když bude 50 % produktivních bez práce a jejich práci nahradí roboti? Jakým způsobem se stát postará o propuštěné pracovníky? I taková rizika rezonují médii po té, co v srpnu 2016 vláda schválila Iniciativu Průmysl 4.0. Pojďme tyto úvahy uvést na pravou míru a vysvětlit úlohu celé strategie, která chystá reakci české společnosti na globální změny.


Nejprve je třeba si uvědomit, že tzv. Průmysl 4.0 je reakcí na měnící se ekonomické prostředí, nikoli příčinou těchto změn. A stejně tak veškeré vznikající dokumenty jsou reakcí na novou situaci. Nejde o nástroje pro stimulování vývoje, ale o prostředky pro lepší orientaci a též přípravu dalších kroků pro zachování prosperity a efektivnosti podniků i jednotlivců.

Všechny vyspělé průmyslové země se již několik let snaží vytvořit a specifikovat konkrétní strategie, které by jim umožnily pružně reagovat na současný prudký vývoj v oboru technologií. V Česku vznikl v kooperaci privátních průmyslových subjektů a vědecké sféry výchozí dokument Iniciativa Průmysl 4.0. Ten spojuje pohled technologických firem, kterých se změny bezprostředně dotýkají, s názorem vědecké sféry.

Proces zavádění Průmyslu 4.0 je dlouhodobý a týká se společnosti i jednotlivců. Tyto subjekty by si měli na základě vlastních i společenských dlouhodobých vizí stanovit kroky, které je z jejich pohledu třeba učinit, aby byla v dalších letech zajištěna jejich prosperita a konkurenceschopnost. Je především třeba si uvědomit nutnost na probíhající změny reagovat proaktivně a v součinnosti s dalšími subjekty.

Klíčový je zejména vznik silného propojení privátního sektoru se sektorem veřejným a akademickým. Cílem je přitom využít technologických možností a zkušeností. Význam tématu vzrůstá době, kdy se stále častěji hovoří o tzv. vícerychlostní Evropě. Snaha zapojit se k bloku výkonnějších a vyspělejších ekonomik je stále naléhavější.

Švýcarská banka UBS sestavila žebříček 45 zemí, které podle ní v příštích 20 letech na tzv. čtvrté průmyslové revoluci nejvíce vydělají. V úvahu vzala flexibilitu pracovního trhu, připravenost vzdělávacího systému na změny, odvětvovou strukturu ekonomiky, ale i právní systém a ochranu soukromého vlastnictví. Čím menšího skóre země dosáhla, tím lépe je připravena využít Průmysl 4.0 ve svůj prospěch. Česko v žebříčku zaujímá zatím 24. místo s indexem 38,2 bodu.

Ing. Adam Estefányi