EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
29.06.2017

Programové období 2021+: Evropská komise zahájila diskusi o budoucnosti financování EU

Evropská unie rozhoduje o své budoucnosti. Nedílnou součástí diskuse jsou přitom i otázky týkající se rozpočtu, který Unie bude mít pro své plány k dispozici. Dne 28. 6. 2017 zveřejnila Komise tzv. „reflection paper“ o budoucnosti financování EU. Témata obsažená v tomto dokumentu jsou ústředním bodem debaty, která byla zahájena v březnu uveřejněním tzv. Bílé knihy Komise o budoucnosti Evropy. 


Reflection paper mapuje možné rozpočtové důsledky 5 základních variant budoucího financování EU, kterými jsou:

  • „Carrying on“: EU27 pokračuje v plnění svého pozitivního reformního programu;
  • „Doing less together“: EU27 méně spolupracuje ve všech oblastech svých politik;
  • „Some do more“: EU27 umožňuje skupinám členských států, aby v konkrétních oblastech konaly více;
  • „Radical redesign“: EU27 v některých oblastech dělá více a zároveň činí jinde méně;
  • „Doing much more together“: EU27 se rozhodla, že bude více spolupracovat ve všech oblastech politik.

V souvislosti s kohezní politikou reflection paper nastiňuje některá možná opatření za účelem zvýšení její účinnosti a maximalizace dopadu investic:

1. Politika soudržnosti by měla být flexibilnější, aby čelila novým výzvám, například prostřednictvím nepřidělených alokací. Podobně by mohl být flexibilnější Nástroj pro přizpůsobení se globalizaci tak, aby byl schopný pokrýt širší škálu hospodářských a sociálních opatření prostřednictvím užšího propojení s politikou soudržnosti.

2. Je zapotřebí zrychlit provádění politiky soudržnosti a zajistit plynulejší přechod mezi programovými obdobími. Mezi zvažovaná opatření patří například přísnější pravidla pro zrušení závazků, zkrácení procesů uzavírání programů a rychlejší a pružnější postupy pro programování.

3. Rozpočet EU by se měl více zaměřit na budování administrativní kapacity spojené s nejdůležitějšími investičními oblastmi podporovanými z prostředků EU. V této souvislosti jsou zkoumány nové přístupy k budování administrativních kapacit, například prostřednictvím lepší koordinace dostupných nástrojů a užšího zapojení Komise.

4. Měla by se zvýšit míra národního spolufinancování politiky soudržnosti s cílem dosáhnout lepší vyváženost v různých členských státech a regionech a zvýšit odpovědnost. Rovněž by měla být přehodnocena otázka poskytování finančních prostředků na politiku soudržnosti rozvinutějším zemím a regionům.

5. Jediný investiční fond nebo jednotný soubor pravidel pro stávající fondy by zajistil vyšší soudržnost investic a zjednodušil život příjemců. Soudržnost lze rovněž zlepšit prostřednictvím sjednocení souboru pravidel pro politiku soudržnosti a dalších nástrojů financování s programy nebo projekty stejného typu. To by zajistilo větší doplňkovost, například mezi politikou soudržnosti a programem Horizont 2020 nebo Nástrojem pro propojení Evropy.

6. Mohlo by dojít k revizi stávajícího systému rozdělování finančních prostředků. Mohla by se přidat nová kritéria, například spojená s výzvami, jimž Evropa čelí: od demografie a nezaměstnanosti až po sociální začleňování a migraci, od inovací ke klimatickým změnám.

Již z těchto předběžných úvah je zřejmé, že budoucí systém financování EU projde značnými změnami. Lze jen doufat, že se Česká republika na tato změny dostatečně připraví a zajistí si takové podmínky, které jí umožní i do budoucna využívat nástroje politiky soudržnosti k naplňování svých strategických cílů a potřeb.  

Mgr. Ladislav Kučera

24.06.2017

Dotace ve druhém pololetí 2017

Ve druhé polovině letošního roku nabídnou OP PIK, IROP a OPŽP bezmála 33 mld. Kč dotací. Kromě evropských fondů očekáváme na podzim výzvy i ve většině národních programů – např. programů MMR, MŠMT, SFDI apod. V srpnu také bude vyhlášeno podzimní kolo PRV.


Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) očekáváme ještě v červnu výzvy, které jsou zacíleny na ITI – integrované územní investice (Olomouc, Hradec – Pardubice, Ostrava a Brno), a to v programech Technologie, Nemovitosti, Služby infrastruktury, Úspory energie v SZT a dokonce i výzvy zacílené na VaV (Aplikace, Inovace a Potenciál).

Kromě výzev pro ITI (ovšem mimo programu Nemovitosti) budou výzvy v uvedených programech plánovány i bez územní specifikace. Novinkou budou také výzvy v programu Nízkouhlíkové technologie vyhlašované pro každou aktivitu individuálně, letos poprvé i pro vtláčení bioplynu.

Dalšími nováčky v OP PIK budou výzvy Úspory energie – aktivita Energeticky efektivní budovy a Proof of Concept. Ten patří mezi programy podporující VaV a měl by svým zaměřením navazovat na Aplikace. Celková alokace pro výzvy OP PIK vyhlašované v následujících šesti měsících činí bezmála 19 mld. Kč.

Integrovaný regionální operační program (IROP) nabídne ve stejném období téměř 7 mld. Kč. Zaměří se spíše na sociální programy jako je Deinstitucionalizace psychiatrické péče a Sociální bydlení, jehož vyhlášení bylo posunuto o téměř půl roku z důvodu jednání s Evropskou komisí o úpravě podmínek. Dále je plánováno vyhlášení výzev pro Energetické úspory v bytových domech a Muzea.

Stejnou alokaci jako IROP plánuje i Operační program Životní prostředí (OPŽP). Ten se soustředí především na ochranu vod a zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů.

Program Rozvoje venkova plánuje v podzimním kole příjem žádostí do opatření podporujících subjekty podnikající v zemědělství, potravinářství i lesnictví. Tito podnikatelé mohou celkem žádat až o 2,6 mld. Kč.

Michaela Hudcová

22.06.2017

Nové postupy MMR pro veřejné zakázky přinesly sjednocení, rozdíly však zůstávají

Od 1. 5. 2017 je účinná již 4. verze metodiky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem byla harmonizace postupů zadávání zakázek u dotačních projektů. Na tento pokyn zareagovaly řídící orgány OP PIK a OPŽP vlastními metodikami pro výběrová řízení. Podařilo se MMR tímto krokem sjednotit postupy pro zadávání zakázek napříč programy?


Dalo by se říct, že částečně ano. Aktualizace Metodického pokynu pro oblast zadávání veřejných zakázek v programovém období 2014 – 2020 byla provedena zejména s ohledem na novou právní úpravu dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Způsob uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení

Výběrová řízení se v OP PIK i OPŽP zahajují uveřejněním oznámení na profilu zadavatele, nikoliv jako dosud ve Věstníku veřejných zakázek.

Nepřekonán však stále zůstal rozdíl zahájení zakázek malého rozsahu (tj. na dodávky a služby do 2 mil. Kč a na stavební práce do 6 mil. Kč). Tyto musí být v případě OP PIK zahájeny uveřejněním oznámení na profilu zadavatele, kdežto v případě OPŽP postačí oslovení min. 3 potenciálních dodavatelů v rámci uzavřené výzvy.

Lhůty pro podání nabídek

U obou programů činí lhůta pro podání nabídek min. 15, resp. 30 dnů. Hranicí pro stanovení vyšší z těchto lhůt je hodnota nadlimitní sektorové zakázky dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. V případě OP PIK je určující hodnota u zakázky na dodávky, v případě OPŽP je třeba stanovit, zda se jedná o zakázku na dodávku, služby či stavební práce.

Rozdíly zůstávají

Jedním ze zásadních rozdílů je i nadále možnost zadavatele vyhradit si právo, že bude o podaných nabídkách s účastníky výběrového řízení jednat. Zatímco metodika OPŽP toto umožňuje, řídící orgán OP PIK se i nadále tomuto postupu brání a umožňuje tedy pouze formu „otevřeného řízení“ bez možnosti jednat dále s účastníky např. o snížení nabídkové ceny.

Dalším rozdílem je, že ve výběrovém řízení v OP PIK je nutné ustanovit komisi pro otevírání obálek, posouzení a hodnocení nabídek, kdežto dle metodiky OPŽP tuto činnost může mimo komisi provést rovněž sám zadavatel nebo zadavatelem pověřená osoba.

Za příjemnou změnu lze v případě aktualizované metodiky OPŽP považovat, že obchodní podmínky na zakázky na stavební práce se staly nezávaznými. Současně bylo v OPŽP upuštěno od stanovení minimálních vah v případě hodnotících kritérií. Rovněž byla zrušena možnost účastníků podat námitku proti vyloučení či výběru nejvhodnější nabídky.

Nový metodický pokyn MMR představuje další krok ke sjednocení postupů. Věřme, že se jednou dočkáme doby, kdy postupy pro zadávání veřejných zakázek budou v případě všech operačních programů skutečně jednotné.

Ing. Ladislav Krůtil

12.06.2017

Zajímavosti u prokazování kvalifikace ve veřejných zakázkách

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „Zákon“) přinesl některé podstatné změny při prokazování kvalifikace. Přinášíme shrnutí těch nejzajímavějších.


Zjednodušení u podlimitních zakázek

Byla zrušena povinnost prokazování kvalifikace u podlimitních zakázek, zadavatel se však může inspirovat v použití kritérií kvalifikace pro nadlimitní režim a současně je možné použít i jiná kritéria kvalifikace, která budou přiměřená vzhledem k charakteru zakázky a nejsou definována striktně v Zákoně.

Změna názvosloví kvalifikace

Zákon nyní pracuje s pojmy základní či profesní způsobilost a ekonomická či technická kvalifikace. Nově zavedený institut ekonomické kvalifikace umožňuje zadavateli požadovat po účastnících například minimální roční obrat nebo obrat s ohledem na předmět veřejné zakázky nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období.

K relativnímu zpřísnění došlo v některých ustanoveních týkající se technické kvalifikace, kdy Zákon již neumožňuje vyžadovat osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení významných dodávek. Výjimkou jsou dodávky částečně zahrnující i stavební práce, u nichž lze požadovat osvědčení alespoň u této části plnění.

V případě základní způsobilosti došlo například ke zmírnění nároků na prokázání trestní bezúhonnosti. Není ji již nutné prokazovat ve vztahu k území České republiky, ale postačí ji prokázat pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

Zahraniční účastníci

Účastníci ze zahraničí mohou prokázat splnění určité části kvalifikace čestným prohlášením, pokud se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad nevydává. U základní způsobilosti je však nutné zajistit potvrzení příslušného finančního úřadu k zemi svého sídla a dále ve vztahu k území České republiky prostřednictvím potvrzení o bezdlužnosti vydaného Finančním úřadem Prahy 1. Stejně tak potvrzení o nedoplatcích na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti si musí zahraniční uchazeč zajistit ve vztahu k České republice prostřednictvím Státní správy sociálního zabezpečení v Praze 8.

Pokud účastník získal kvalifikaci v zahraničí, prokazuje ji doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem. Zahraniční účastník předkládá doklady podle právního řádu dané země, ve které se vydávají, s překladem do českého jazyka.

Obnovení způsobilosti

Velmi pozitivní novinkou se stal institut obnovení způsobilosti. Účastník může prokázat, že i přes nesplnění základní způsobilosti nebo naplnění důvodu nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 Zákona obnovil svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření, kterými mohou být například uhrazení dlužných částek nebo nedoplatků.

V souhrnu lze říci, že Zákon vyšel v některých nových ustanoveních vstříc zadavatelům, zejména z hlediska menší obligatornosti při nastavení zadávacích podmínek.

Ing. Zuzana Kloudová

05.06.2017

Proč se v Aplikacích nechce výzkumným organizacím do účinné spolupráce s podniky

Cílem programu Aplikace je dotační podpora výzkumu a vývoje (VaV) ve firmách. Je to relativně komfortní nástroj, který umožňuje podnikům získat podporu např. na platy zaměstnanců ve VaV, na nákup smluvního výzkumu, na pořízení materiálu pro výzkum nebo komponent pro sestavení experimentálního zařízení. Podnik si může požádat o podporu samostatně, ale také ve spojení s výzkumnou organizací (tou může být akademická instituce, výzkumný ústav apod.) nebo s jiným podnikem. Model tzv. „konsorcia“ je programem preferován, a to navýšením míry dotace o 15 p. b. Nutnou podmínkou však je, že spolupráce bude tzv. „účinná“. A to bývá kamenem úrazu.


Za pojmem „účinná spolupráce“ se skrývá to, že partner bude do řešení projektu vskutku hluboce angažován a že se bude významným způsobem dělit o výsledky společného VaV. Odrazem hlubšího zapojení partnera do projektu (tedy opakem jakéhosi formálního „alibi“ partnerství) je výše podílu partnera na způsobilých výdajích projektu. Je-li jím výzkumná organizace, pak je to minimálně 10 %. Dělba výsledků VaV je pak charakterizována nejen spoluautorstvím získaného know-how, ale, a to možná především, jednorázovým nebo dlouhodobým podílem na budoucích finančních efektech komercializace získaných výsledků VaV.    

V dosud vyhlášených výzvách programu Aplikace se opakovaly případy, kdy po počátečním intenzivním zájmu o poměrně bohatý program (indikativní alokace je cca 8,5 mld. Kč), došlo k určitému ochladnutí zejména ze strany výzkumných organizací ke zvýhodněné konsorciální spolupráci. Výzkumné organizace, akademické instituce i podnikatelské subjekty tuto spolupráci zavrhly a šly buď jinou cestou, nebo na program rezignovaly úplně. Proč? Důvod možná leží právě ve splnění výše uvedených podmínek.

Je to dobrý model: výzkumná organizace využije v úzké spolupráci s firmou svých „mozků“ a znalostí, svého vybavení a kontaktů, spolu s firmou stanoví obsah projektu a v jeho rámci dodá to, co firma potřebuje a nemá na to čas ani kapacity. Podnik výsledky VaV využije pro svoji výrobu a z prodaného produktu přenechá část výnosů výzkumné organizaci. Navíc, bude-li spolupráce fungovat, proč v ní z vytvořených finančních rezerv nepokračovat dál?

Jenže. Desetiprocentní podíl na výdajích projektu může být nepřekonatelný problém. Výzkumná organizace může získat na své výdaje „pouze“ 75 % dotace a nikoli 100 % jak byla doposud zvyklá. Přece jen, nejedná se o základní výzkum, ale o výzkum aplikovaný, jehož výsledky lze zpeněžit. Zbylých 25 % musí organizace hradit ze svého.

Tady je další překážka. Nemůže k tomu použít prostředků z jiných veřejných zdrojů, ale jen ze své vlastní hospodářské činnosti. Na to však mnohé výzkumné organizace nemají dostatek finančních rezerv. A tak je pro ně zdánlivě výhodnější vstupovat do projektu jako smluvní dodavatel výzkumných služeb. Ty dostane zaplacené, ovšem už nic navíc.

Výhoda z konsorciální účinné spolupráce se zatím zdá být na straně podniku jako žadatele – o 15 p. b. vyšší dotace. Musí však být ochoten sdílet výsledky VaV se spolupracující výzkumnou organizací, a co je ještě důležitější, musí být ochoten dělit se o komerční efekty této spolupráce. A toto je jeden z kýžených zdrojů finančních rezerv z hospodářské činnosti pro výzkumné organizace. Jedná se sice o běh na dlouhou trať, ale zároveň o model trvalé a lukrativní spolupráce pro obě strany. V jiných zemích už přitom funguje docela dobře.

Ing. Karel Bořecký