EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
24.05.2017

Dotační příležitosti pro MSP z programů přeshraniční spolupráce

Nepříliš známou dotační možnost pro malé a střední podniky (MSP) představují „programy přeshraniční spolupráce“. V Jihomoravském kraji se jedná o Interreg V-A Rakousko - Česká republika a Interreg V-A Slovenská republika - Česká republika. Oba programy totiž podporují u MSP zvyšování podnikových investic do výzkumu a inovací. 


Nezbytnou podmínkou pro zapojení do těchto programů je existující partner z VaV sektoru (např. vysoká škola nebo výzkumná organizace) z druhé strany hranice, tedy ze Slovenska nebo Rakouska. Druhou podmínkou je místo realizace projektu v podporovaných přeshraničních regionech, v případě Rakouska se jedná o Dolní Rakousko, Horní Rakousko nebo Vídeň, u     Slovenska pak Trenčianský kraj, Trnavský kraj nebo Žilinský kraj.

Z obou programů mohou být podpořeny takové bilaterální projekty, které buď řeší společný výzkumný projekt, nebo se zabývají přenosem know-how mezi VaV organizací a podnikem. Cílem projektu má být vyvinout inovativní řešení produktu nebo služby využitelné v praxi.

Příjem žádostí o podporu probíhá u obou programů zpravidla 1-2 x ročně. Mezi způsobilé výdaje projektu je možné zařadit veškeré výdaje související s naplněním cílů a aktivit projektu, tedy pořízení nezbytného investičního majetku, mzdy i cestovné řešitelského týmu a režie.

Programy přeshraniční spolupráce mohou využít MSP i z jiných českých krajů. Finanční prostředky programů pak mohou v neposlední řadě využít i nepodnikatelské subjekty jako neziskové organizace, municipality apod. 

V případě vašeho zájmu dozvědět se více o dotačních možnostech v programech přeshraniční spolupráce mě kontaktujte na pavel.smarda@eufc.cz.

Ing. Pavel Šmarda

22.05.2017

MPO vyhlásilo výzvu v programu TRIO

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 15. května 2017 jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích v programu TRIO. TRIO je programem na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje se zaměřením na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií (KETs) jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie. 


Uchazeči o podporu mohou být podniky (právnické i fyzické osoby), které řeší projekt v účinné spolupráci s alespoň jednou výzkumnou organizací. Dalšími účastníky projektu mohou být podniky a výzkumné organizace.

U projektů, které budou podpořeny v třetí veřejné soutěži v programu TRIO, se předpokládá zahájení řešení v období od 1. 1. 2018 do 30. 4. 2018, ukončení řešení nejpozději do 31. 12. 2021, doba trvání řešení projektu maximálně 48 měsíců. Návrhy projektů lze podávat ve lhůtě od 16. 5. 2017 do 14. 7. 2017.

17.05.2017

OP PIK dva roky poté: smutné bilancování

Na konci dubna 2017 uplynuly dva roky od schválení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) ze strany Evropské komise. Tím bylo završeno několikaleté martyrium příprav dotací pro české podnikatele v programovacím období 2014-2020. Ambice a očekávání Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) byly velké: větší objem finančních prostředků, širší spektrum podporovaných oblastí (např. průmyslový výzkum a vývoj, přenosové a distribuční sítě nebo vysokorychlostní internet), zkušenost státní správy i podnikatelů s evropskými fondy. Jaká je však dnešní realita?


Realita je bohužel velice smutná. Podle statistik Agentury pro podnikání a inovace (API) bylo ke konci dubna 2017 vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace 2 353 projektům s celkovou podporou ve výši zhruba 16,2 mld. Kč, tedy pouze cca 14 % celkového objemu prostředků v OP PIK. Příjemcům pak bylo proplaceno zatím jen asi 775 mil. Kč, tj. 0,7 % celkové finanční alokace programu!

Ze strany podnikatelů je zájem (tradičně) zejména o dotace na nákup nových technologií do výroby, na modernizaci prostor pro podnikání, na marketingové aktivity, dále na zavádění inovací nebo na pořízení vybavení pro průmyslový výzkum a vývoj.

Naopak naprostým propadákem je oproti očekáváním prioritní osa 3 OP PIK zaměřená na úspory energií a rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů včetně zavádění nových technologií. Dosud zde byla přiznána podpora pouze 363 projektům v celkové výši zhruba 1,8 mld. Kč, což je pouze asi 5,5 % celkové alokace na tuto prioritní osu.

Kapitolou samou pro sebe je pak podpora zavádění vysokorychlostního internetu. První výzvu se podařilo vyhlásit až letos v dubnu.

Mezi hlavní příčiny celkově neutěšeného stavu OP PIK obecně patří velice pomalý proces hodnocení projektových žádostí, nedostatečně fungující monitorovací systém MS2014+, náročný a nejednotný systém podávání žádostí v aplikaci IS KP14+, zvýšení celkové administrativní zátěže žadatelů, metodicky nestabilní prostředí, nejednoznačné a netransparentní metodické postupy hodnocení hospodárnosti projektu a také nastavené finanční limity pro velké podniky.

OP PIK se nachází ve velmi vážné – a podle stále častěji zaznívajících hlasů již téměř neřešitelné – situaci. Pokud se ve velmi krátké době nepodaří schválit dostatečné množství projektů a nedojde k výraznému zrychlení tempa proplácení prostředků, přijde OP PIK nejen o tzv. výkonnostní rezervu ve výši 6 % celkové finanční alokace, ale nezvládne vyčerpat ani podstatnou část hlavního přídělu.

Žádný zásadní obrat k lepšímu však zatím na obzoru není. Česká republika tak nejspíš promarní poslední velkou příležitost využít evropské fondy pro posílení konkurenceschopnosti svého hospodářství a podnikatelů. Inu, každý svého štěstí strůjcem. 

Mgr. Ladislav Kučera

05.05.2017

Vlídné novinky v hodnocení nabídek

Hodnocení nabídek je společně se zpracováním zadávacích podkladů stěžejním okamžikem každého zadávacího řízení. Nová právní úprava zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také Zákon), přináší pro zadavatele novinky v systému hodnocení. Některé změny mohou administraci zadávacího řízení dokonce značně urychlit. 


Posouzení před / po hodnocení nabídek

Značným posunem vpřed je možnost zadavatele si v průběhu zadávacího řízení vybrat, že posouzení nabídek provede buď před, nebo až po jejich hodnocení. Z časových důvodů zadavatelé s radostí využívají druhou možnost, protože dochází ke zmírnění administrativní zátěže. Předmětem podrobného zkoumání totiž bude pouze nabídka, která se umístí první v pořadí, a ne všechny obdržené nabídky. Možnost posuzování až po hodnocení nabídek je opodstatněná v tzv. jednokolových řízeních (např. otevřené řízení, zjednodušené podlimitní řízení apod.).

Hodnocení dle ekonomické výhodnosti nabídek

Zákon už nyní při nadlimitním režimu terminologicky nepamatuje na hodnocení nabídek pouze dle nejnižší nabídkové ceny. Nabídky jsou hodnoceny dle ekonomické výhodnosti nabídek. Ta se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, případně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel ale může i nadále hodnotit dle nejnižší nabídkové ceny, jelikož ta obecně samozřejmě spadá pod ekonomickou výhodnost nabídek.

Zákon však zakazuje hodnotit nabídky dle ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny pro řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství. Je taktéž zakázáno takto hodnotit některé kategorie veřejných zakázek na služby. Zadavatel bude muset nastavit způsob hodnocení např. u zakázek na architektonické či poradenské služby kombinací ceny a kvality, případně poměrem nákladů životního cyklu a kvality.

Další možnosti hodnocení

Zákon umožňuje zadavatelům pro účely hodnocení nabídek taktéž stanovit pevnou cenu a následně hodnotit nabízené plnění podle předem stanovených kvalitativních kritérií. Účastníci tak nesoutěží o cenu, ale pouze na základě kritérií kvality. Tento způsob vyžijí zejména zadavatelé preferující kvalitu plnění a ti, pro něž cena nebude zcela rozhodující.

Ing. Miroslava Benešová

26.04.2017

Využije Moravskoslezsko novou příležitost podpory podnikání?

V průběhu léta vznikne v Ostravě Moravskoslezské inovační centrum (MIC). Klade si za cíl efektivně podporovat podnikatele v regionu. Společný projekt Moravskoslezského kraje (MSK) a města Ostravy bude určen jak začínajícím podnikatelům, tak již fungujícím firmám. Inovační centrum vznikne ve Vědecko-technologickém parku Ostrava (VTPO) a umožní podnikatelům navázat novou obchodní spolupráci, stejně tak jako nalézt cesty k moderním technologiím či rozšiřování proexportní politiky jejich firem.


Důvodem vzniku MIC je stále poměrně nevýhodné postavení firem v regionu. Podnikatelské prostředí v kraji je historicky založeno na tradičním průmyslu a nově vznikající firmy narážejí na problémy se zaváděním nových technologií či hledáním odpovídajících obchodních partnerů. To často zapříčiňuje odchod nejen mladých podnikatelů do regionů s příznivějším prostředím.

MIC chce podporovat také již fungující firmy, které se mohou stát partnery pro start-upové projekty. Jedním z konkrétních příkladů cílené podpory MIC bude nalezení cest k proexportní politice firmy či využívání moderních technologií a dostupných finančních nástrojů k podpoře jejího rozvoje.

Inovační centrum bude fungovat jako součást VTPO, který je umístěn v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Firmy tedy mohou využít i souvisejícího technologického zázemí, které VTPO nabízí, a to ať už se jedná o realizaci projektů výzkumu a vývoje, či rozvoj obchodních aktivit firmy.

Na začátku roku do VTPO majetkově vstoupil také MSK. Účelem bylo mj. navázání účinné spolupráce s dalšími akcionáři, především pak s městem Ostrava a VŠB-TUO. Účast MSK zajistí firmám také přístup ke krajským programům podpory podnikání.

Očekává se, že MIC přivede do regionu více rostoucích a exportujících firem, intenzivnější propojení podnikatelského prostředí s akademickou sférou a současně také více investic do inovací a průmyslového výzkumu a vývoje. Úspěch podnikatelských záměrů realizovaných ve spolupráci s MIC povede jak k růstu firem, tak k rozšíření nabídky zajímavých pracovních míst v regionu.

Ing. Ondřej Hora