EURO FINANCE CONSULTING
 

Novinky a komentáře ze světa evropských dotací

# Aktuální výzvy# OP PIK# OPŽP# Výzkum a vývoj# Inovace# Energie# Malé a střední podniky# Velké podniky# Veřejný sektor# EUFC
23.03.2018

Rok 2017 z pohledu čerpání fondů EU: je důvod k obavám?

V těchto dnech zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj - Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) další, pravidelnou čtvrtletní zprávu o implementaci Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů v České republice. Data, která jsou použitá ve zprávě, se vztahují ke konci roku 2017. Jakého pokroku tedy Česká republika za 4 roky nového programového období 2014 – 2020 dosáhla? Daří se jí čerpat finanční prostředky z fondů EU? A který z operačních programů patří mezi premianty a kdo je naopak záškolákem?


V první řadě je potřeba konstatovat, že loňský rok byl ve znamení výrazné dynamiky zejména z pohledu tzv. „závazkování“ finančních prostředků. Zatímco na konci roku 2016 bylo v právních aktech vydaných příjemcům podpory vázáno pouze 14 % celkové (hlavní) alokace, kterou má ČR k dispozici na stávající programové období, na konci roku 2017 to byla již skoro polovina (47,1 %).

Podstatně méně příznivá je však situace z pohledu toho, kolik vynaložených prostředků si již ČR nechala z „Bruselu“ proplatit. Prostřednictvím žádostí o průběžnou platbu odeslaných Evropské komisi se jednalo v souhrnu o částku cca 65 mld. Kč, což je pouze asi 11 % z celkové alokace. Budiž nám varováním, že podobná čísla byla vykázána za stejný časový úsek i v minulém programovém období 2007-2013, které nakonec skončilo s bilancí nevyčerpané zhruba 1 mld. EUR.

S přidělováním finančních prostředků jsou zatím nejdále v Operačním programu Zaměstnanost, který na konci roku 2017 vykazoval zhruba 73 % své celkové alokace vázané v právních aktech o poskytnutí podpory. Solidní pokrok v tomto ohledu zaznamenává např. i Operační program Doprava (50,6 %), ovšem zde jsou čísla významně ovlivněna fázovanými projekty z předchozího programového období.

Na druhém konci pořadí jsou 2 programy spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), tj. Program rozvoje venkova a Operační program Rybářství, a (ne)překvapivě také Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Ten byl přitom Evropskou komisí schválen jako první z tematických operačních programů ČR pro období 2014-2020.

Co se týká pořadí z pohledu stavu finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu, první místo patřilo Programu rozvoje venkova (33,1 % z hlavní alokace), následovanému Operačním programem Zaměstnanost a OP Doprava (díky „starým“ závazkům). Nejhůř je na tom naopak Integrovaný regionální operační program s pouhými 2,7 % finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu. Ne příliš lichotivá vizitka pro resort, který je zároveň národním koordinátorem kohezní politiky u nás.      

Celková bilance rozhodně neslavná. A může být hůř. Jestliže až doposud bylo pomalé čerpání bez následků, s koncem roku 2018 se již neúprosně hlásí o slovo tzv. pravidlo N+3. Jednotlivé roční závazky, které se ČR nepodaří včas vyčerpat, budou ztráceny. A proto: „Musíte se víc snažit, pane správce!“

Mgr. Ladislav Kučera

12.03.2018

Výzva na sociální bydlení konečně vyhlášena!

Integrovaný regionální operační program podpoří sociální bydlení, a to částkou 2,5 mld. Kč. Příjem žádostí ve druhé výzvě poběží od 14. června do 18. září 2018. Hlavními změnami jsou způsobilost výdajů na výstavbu nových bytových jednotek a rozšíření doby udržitelnosti projektů na 20 let.


Žádat mohou obce, nestátní neziskové organizace a církve. Obce dosáhnou na 90% dotaci, ostatní subjekty dokonce na 95%. Minimální výše rozpočtu je 500 tis. Kč, maximální objem projektu je pak 15 mil. Kč, resp. 500 tis. EUR pro NNO a 300 mil. Kč pro projekty v režimu služeb obecného hospodářského zájmu.

Subjekty musí vykonávat činnost s cílovou skupinou projektu (nebo poskytované sociální služby) či aktivity sociálního začleňování. Účelem hlavní činnosti žadatele nesmí být vytváření zisku.

Program podpoří pořízení sociálního bydlení formou výstavby, nákupu, rekonstrukce bytu či adaptace nebytových prostor a pořízení nezbytného základního vybavení. Cílovými skupinami projektu musí být ekonomicky produktivní osoby bez jiného nájmu či jiné vlastní nemovitosti k bydlení, jejichž průměrný čistý měsíční příjem za předchozí rok nepřesáhl 0,6 násobek průměrné měsíční mzdy. Těmto osobám musí být po dobu udržitelnosti projektu k dispozici kvalifikovaný sociální pracovník.

Maximální výše hlavních výdajů je 29 979 Kč na 1m2 sociálního bytu. Maximální počet bytů v jednom objektu je pak 12. Nájemné sociálního bytu může být max. 57,5 Kč/m2. Nájemní smlouvu na dobu určitou mezi 1 a 2 lety s možností prodloužení je možné uzavřít pouze s osobou z cílové skupiny, která splňuje podmínky.

Přes složité podmínky je program z naší zkušenosti pro žadatele velice zajímavý. Prostor na přípravu dotačních projektů však není příliš velký a je nejvyšší čas zahájit jejich přípravu.

Ing. Simona Dorazilová

736 631 355, simona.dorazilova@eufc.cz 

 

01.03.2018

TA ČR EPSILON – PODPORA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE

Technologická agentura ČR (TA ČR) vyhlásila čtvrtou veřejnou soutěž pro program Epsilon podporující aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Soutěžní lhůta trvá od 1.3.2018 do 12.4.2018. Celková alokace soutěže pro roky 2018–2019 je 500 mil. Kč, dalších 70 mil. Kč je určeno pro Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Žadatelé z řad podnikatelských subjektů a výzkumných organizací mohou získat podporu až 60 % ze způsobilých nákladů.


TA ČR připravuje, realizuje a implementuje programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s cílem přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu Česka. Kromě toho agentura podporuje komunikaci mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem.

Program Epsilon se zaměřuje na znalostní ekonomiku, energetiku a materiály, ale také na životní prostředí. Prioritní výzkumné cíle, které jsou bonifikovány při hodnocení návrhů projektů, jsou orientovány na Průmysl 4.0, na technologie automotive, na letectví, kybernetickou bezpečnost, výzkum nových nanomateriálů a nanotechnologií, zvýšení odolnosti a bezpečnosti dopravních systémů a na řadu dalších.

Největší zájem byl dosud o první veřejnou soutěž v roce 2014, když míra úspěšnosti podaných návrhů dosáhla pouze 13 %. Počet doručených návrhů projektů však od té doby klesá. V druhé soutěži v roce 2016 vzrostla míra úspěšnosti předkladatelů na 52 %, v třetí soutěži rok na to až na 59 %. Za předchozí tři soutěže tedy bylo podáno celkem 1 558 návrhů projektů, z nichž 548 bylo technologickou agenturou schváleno.

Nově je v programu zavedena role tzv. aplikačního garanta, jehož hlavní úlohou je přispět k tomu, aby výsledek řešení projektu byl aplikovatelný a také následně využitelný v praxi. Obecně platí, že tímto garantem je firma nebo podnik, který hodlá následně výsledek využít např. v novém výrobku nebo službě s komerčním přínosem.

Hlavními výstupy či výsledky projektu jsou především průmyslový vzor, užitný vzor, prototyp, funkční vzorek, léčebný postup, metodiky certifikované oprávněným orgánem, patent, software, poloprovoz nebo ověřená technologie.

Způsobilými náklady mohou být osobní náklady na mzdy i platy včetně odvodů pojistného, ostatní přímé náklady (náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, náklady na provoz, opravy a údržbu, cestovní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu apod.), a dále také nepřímé náklady (administrativní náklady, nájemné, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby).

Ing. Jiřina Turková

25.01.2018

Podpora inovační infrastruktury: jedny z mála dotací pro podniky v Praze

Hlavní město Praha vyhlásilo v Operačním programu Praha – pól růstu ČR 39. výzvu, jeden z mála dotačních programů pro podnikatele v Praze. Výzva je určena pro vlastníky nebo provozovatele podpůrné inovační infrastruktury, tedy vědeckotechnických parků, inkubátorů nebo akcelerátorů. Dotaci je možné získat na vznik nebo rozvoj této infrastruktury.


Dotační možnosti pro podnikatele s místem realizace projektu v Praze jsou minimální. Cílem 39. výzvy je vznik a rozvoj kapacit (a zprostředkovaně služeb) podpůrné inovační infrastruktury, což povede k zintenzivnění inovačních aktivit mezi podniky a veřejným sektorem. Účelem inovační infrastruktury je podpora a rozvoj inovačních firem (zejména malých a středních), zavádění nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb na trh.

Podporovány budou investiční projekty zaměřené např. na rozšíření nebo rekonstrukce stávajících budov a prostor, výstavbu nových sdílených budov, pořízení přístrojového vybavení, nábytku apod. nebo zřízení nové sdílené inovační infrastruktury.

Kromě podnikatelů mohou ve výzvě o dotaci požádat i organizace zřízené a založené hl. m. Prahou nebo městskými částmi, organizace pro výzkum a šíření znalostí, nestátní neziskové organizace, profesní a zájmová sdružení a státní podniky. Musí však být vlastníky či provozovateli předmětné podpůrné inovační infrastruktury. Subjekty musí mít ke dni podání žádosti uzavřena minimálně 2 účetní období

Alokace je poměrně nízká, 600 mil. Kč. Výzva byla vyhlášena jako průběžná, může tak dojít k jejímu vyčerpání a uzavření před stanoveným termínem 17. 10. 2018.

Zaujal vás tento dotační program? Pro další informace mne neváhejte kontaktovat.

Ing. Simona Dorazilovásimona.dorazilova@eufc.cz, +420 736 631 355

24.01.2018

Proof of Concept: podpora uvedení nápadu na trh

Ministerstvo průmyslu o obchodu vyhlásilo první výzvu programu Proof of Concept. Jste malý nebo střední podnik a máte podnikatelský nápad nebo rozpracovaný výzkum a vývoj, který povede k zavedení nového produktu/služby na trh a ještě jste na něj neobdrželi podporu z veřejných zdrojů? Pak je tento program určen právě vám! Příjem žádostí je otevřen do 4. 5. 2018.


Proof of Concept podporuje ověření technické proveditelnosti a komerčního potenciálu rozpracovaného výzkumu a vývoje (VaV) či nového nápadu. Cílem je zavedení nového produktu nebo služby na trh. Výsledků VaV přitom mohlo být dosaženo samotnými podniky nebo výzkumnými organizacemi. Transfer technologií může být již dokončený nebo je ve fázi příprav, pak může být podpořen dotací. Projekt však nemůže navazovat na VaV, který byl podpořen z veřejných zdrojů.

Výstupem projektu musí být Studie proveditelnosti uvedení nápadu na trh. Studie musí obsahovat ověření technické proveditelnosti záměru, popis jeho komerčního potenciálu, SWOT, zdroje, analýzu rizik, popis partnerů a další. Pro zpracování studie je možné zaměstnat lidi, provést zkoušky, najmout experty, nakoupit know-how.

Každý podnik může předložit 2 projekty. Podpora se pohybuje od 300 tis. Kč do 10 mil. Kč na projekt, relativně od 50 do 70 % způsobilých výdajů dle aktivit a velikosti podniku.

Způsobilými výdaji jsou osobní náklady, náklady na nástroje, přístroje a vybavení v podobě odpisů DHM a DNM, náklady na konzultační a externí odborné služby, neinvestiční náklady na licence od třetích stran, režijní a ostatní provozní náklady, též náklady na materiál. V projektu lze též uplatnit náklady na zaměstnání výzkumníků v podniku či náklady na získání a uznání patentů a dalších hmotných aktiv.

Mgr. Lucie Homoláčová